Knihovna anglistiky a amerikanistiky: pokračování seriálu o Knihovně FF UK

Knihovna anglistiky a amerikanistiky patří mezi oborové filologické knihovny a je jednou z nejnavštěvovanějších knihoven Filozofické fakulty UK. Na vysoké návštěvnosti knihovny se podílí i fakt, že ač knihovna v začátcích sloužila téměř výhradně českým a zahraničním studentům anglistiky, dnes její fond využívají i čtenáři z řad široké odborné a laické veřejnosti. Jen za loňský rok si uživatelé knihovny vypůjčili bezmála 5800 knižních titulů.

Fond knihovny obsahuje více než 50 tisíc svazků převážně anglicky psané primární a sekundární literatury. Knihovna nabízí čtenářům také beletrii a odbornou literaturu v dalších jazycích – irštině, skotské gaelštině, němčině – a překladovou literaturu do češtiny a slovenštiny. Významnou část fondu tvoří několik pozůstalostních knihoven: Mathesiova, Milnerova, Noskova, Trnkova, Vančurova a Vočadlova, převážná část historického fondu knihovny je uložena v depozitáři FF UK v hotelu Krystal. Zásluhou docenta Ondřeje Pilného byl v knihovně vybudován fond irské literatury, který je kontinuálně doplňován, k novým akvizicím knihovny patří i kompletně zpracovaná kanadská a australská literatura.

vitezeKnihovna disponuje studovnou (11 míst) s příručkovou literaturou a čtyřmi počítači s přístupem na internet, k elektronickým zdrojům, které FF UK zakoupila, i ke službě e-prezenčka; zároveň lze používat terminál určený výhradně pro vyhledávání v katalogu. Vzhledem k nedostatku prostoru knihovna bohužel nemá volný výběr, všechny knihy je proto nutné objednávat přímo u výpůjčního pultu nebo on-line. Čtenáři mohou využívat rovněž čtečku elektronických knih (krátkodobá výpůjčka na dva týdny). Tištěné kvalifikační práce z let 1969–2006 jsou určeny pouze k prezenčnímu studiu, novější jsou přístupné již v elektronické podobě.

Od roku 2014 je knihovna zapojena do projektu Ptejte se knihovny.

Historie knihovny se odvíjela od historie oboru anglistiky. Od akademického roku 1825–1826 na Filozofické fakultě (tehdy ještě nerozdělené univerzity) vyučovali anglický jazyk a literaturu pouze lektoři a tzv. mimořádní profesoři. Prvním mimořádným profesorem angličtiny se stal Anton Langerhantz (1825–26), následovali Filip Schwelle (mimořádný profesor anglické řeči a literatury v letech 1848–1858), lektoři Richard Raby, Wilhelm Bischoff a další.

Od vzniku české univerzity v roce 1882 nebyla na české Filozofické fakultě anglistika dlouho uznána jako samostatný obor. Anglické oddělení románského semináře zřízeného v roce 1877 zůstalo po rozdělení univerzity na německé fakultě, na české byl zřízen pouze lektorát Josefa Václava Sládka (1883), později lektorát Václava Aloise Junga (1884).

V roce 1915–1916 byl spolu s knihovnou vybudován seminář pro anglickou filologii. Prvním ředitelem se stal zakladatel české anglistiky a tehdy ještě mimořádný profesor Vilém Mathesius. Mezi lety 1931 až 1939 ve funkci ředitele působil Mathesius společně s Bohumilem Trnkou.

Po smrti Viléma Mathesia převzal oddělení pro novější literaturu Zdeněk Vančura, mimořádný profesor od roku 1946, oddělení pro dějiny anglického jazyka a literaturu vedl nadále Bohumil Trnka, průpravné oddělení měl na starosti soukromý docent brněnské univerzity Josef Vachek. V letech 1947–1948 převzal oddělení po Vachkovi Ivan Poldauf, jenž po své habilitaci v roce 1949 přešel na univerzitu v Olomouci a na pražskou fakultu se vrátil jako profesor anglistiky až roku 1965.

Po reorganizaci v letech 1947–1948 se stali řediteli semináře Bohumil Trnka s Otakarem Vočadlem, lektorské kurzy vedli Antonín V. Osička a Jiřina W. Dunovská spolu s přizvanými anglickými lektory.

Se jménem Ivana Poldaufa je spojeno poválečné přebudování knihovny anglistiky. Fond knihovny pocházel z fondu předválečné anglistiky a z pozůstatků fondu německé Karlo-Ferdinandovy univerzity. Po organizační stránce měl knihovnu na starosti (až do roku 1968) vždy nejmladší pedagog ústavu, praxi v knihovně vykonávali pomocné vědecké síly z řad studentů. V roce 1968 zajistil profesor Poldauf u vedení Filozofické fakulty místo samostatného knihovníka na anglistice. V následujícím období normalizace byla anglistika spojena s germanistikou a nordistikou, ale naštěstí ke sloučení knihovních fondů obou jazykově specializovaných knihoven nedošlo.

Od devadesátých let spadala knihovna pod Ústav anglistiky a amerikanistiky. Když se ústav v roce 2008 rozdělil na dvě nástupnická pracoviště – Ústav anglického jazyka a didaktiky (ÚAJD) a Ústav anglofonních literatur a kultur (ÚALK) –, přešel ucelený fond Knihovny anglistiky a amerikanistiky pod vedení Knihovny FF UK. V současné době knihovna organizačně spadá pod Středisko vědeckých informací, nicméně metodicky nadále úzce spolupracuje s oběma anglistickými ústavy, a to zejména v otázce budování a zachování stávajícího fondu.

Kontakty:

Knihovna anglistiky a amerikanistiky

nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1, 1. patro, m. č. 107

e-mail: libangl@ff.cuni.cz

telefon: +420 221 619 343, +420 221 619 372


Použité prameny:

Petráň, J.: Nástin dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (do roku 1948), Praha, Univerzita Karlova, 1983.

Havránek, J., Pousta, Z.: Dějiny Univerzity Karlovy IV. (1918–1990), Praha, Karolinum, 1998, s. 436–437.

Předchozí díly seriálu:

Knihovna románských studií

Knihovna Jana Palacha

Knihovna Ústavu hudební vědy

Knihovna Šporkova paláce

Knihovna Českého egyptologického ústavu – Knihovna Jaroslava Černého

Historický kabinet

Knihovna Katedry středoevropských studií

Knihovna Celetná

Knihovna etnologie

Knihovna FF UK


Související články