Prof. Jindra a prof. Janoušek převzali jmenovací listiny

Na zasedání Vědecké rady 29. září 2016 převzal diplom emeritního člena akademické obce FF UK prof. Zdeněk Jindra a dekret emeritního profesora UK prof. Jaromír Janoušek.

 

Prof. PhDr. Zdeněk Jindra, CSc. (*1931) vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obecné dějiny novověku a podílel se v té souvislosti na napsání vysokoškolské učebnice Dějin novověku (pod red. K. Mejdřické) sv. I.–II. Praha 1969 a na sv. III. (pod red. K. Gajana) Praha 1973. Z pedagogické práce těží rovněž skriptum Základy historické heuristiky, Praha 1982. Poté, co v roce 1990 inicioval založení katedry, nyní Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK, se plně věnoval rozvíjení nově ustaveného oboru a specializoval se na hospodářský vývoj střední Evropy v 2. polovině 19. století, zejména na problematiku zbrojních koncernů a dějin bankovnictví, a na první světovou válku. K jeho stěžejním pracím patří První světová válka (1984), Der Rüstungskonzern Fried. Krupp AG 1914–1918 (1986), Když Krupp byl „dělovým králem“ (2009), Der Bahnbrecher des Stahl- u. Eisenbahnzeitalters. Fa Krupp 1811-90er Jahre des 19. Jh. (Stuttgart 2013). Významný je jeho autorský a editorský podíl na kolektivních monografiích, v prvé řadě na Dějinách bankovnictví v českých zemích (1999) s Františkem Vencovským, Jiřím Novotným, Karlem Půlpánem a Petrem Dvořákem, nejnověji na Dějinách hospodářství českých zemí od počátků industrializace do konce habsburské monarchie (2006, 2. vyd. 2014) s Ivanem Jakubcem. Posledně uvedenou učebnici vydalo naklad. Karolinum v druhém, širším vydání pod názvem Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie, Praha 2015.

Prof. PhDr. Jaromír Janoušek, DrSc. (nar. 19. 3. 1931), vystudoval v letech 1950–1954 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a psychologii. V době studia měl možnost setkávat se s významnými osobnostmi tehdejší psychologie, jako byl prof. Doležal, prof. Příhoda nebo prof. Tardy, jehož výklad filozofických otázek psychologie byl pro něj obzvlášť inspirující. V roce 1957 dokončil aspiranturu na filozofické fakultě Lomonosovovy univerzity v Moskvě, kde měl možnost setkávat se s S. L. Rubinštejnem, školitelem mu byl světově proslulý neurofyziolog A. L. Lurija, který patřil k nejbližším spolupracovníkům neméně celosvětově postupně doceňovaného L. S. Vygotského.  Moskevský pobyt umožnil J. Janouškovi seznámit se také s koncepcí činnosti a vývoje psychiky A. N. Leonťjeva, jehož práce byly později přeloženy do mnoha jazyků.

Jeho pracovní aktivity byly následně spojeny s Katedrou filozofie FF UK, dále s Pedagogickým ústavem J. A. Komenského ČSAV, později se spolupodílel na založení Psychologického ústavu ČSAV, kde vedl oddělení sociální psychologie a spolupracoval s katedrou psychologie FF UK. V letech 1981–1990 byl vedoucím Katedry psychologie FF UK a podařilo se spojit roztříštěné a odborně úzce zaměřené členy do jednoho funkčního celku. Vždy dbal o to, aby katedra vedle pedagogické činnosti byla zapojena do řešení vědecko-výzkumných úkolů. Na všech pracovištích, která J. Janoušek vedl, dokázal kolem sebe vytvořit tým, který řešil zásadní otázky psychologie (např. socializace, sociální motivace, společná činnost, skupinové řešení problémů).


Newsletter FF UK

Newsletter FF UK