anotace: Týden diverzity

pondělí 23/11

14:00 Zahájení
14:30 Diverzita a role institucí
19:30 Koncert: PKF – Prague Philharmonia

úterý 24/11

11:00–14:00 Reflexe diverzity, diverzita reflexí
17:00 Idea univerzity dnes
15:30 Praha jako útočiště uprchlíků před nacismem

středa 25/11

9:30–12:30 Migrace a veřejný diskurz
14:00 Poslouchání krajiny
14:00 Les v „podpaždí“ Prahy
16:00 Filmové představení: Dheepan
18:00 Hranice společenství

čtvrtek 26/11/2015

16:00–22:00 Diverzita očima studentů aneb diverz(it)ní kultura
16:00–18:00 Diverzita an sich
18:00–19:00 Diverz(it)ní kultura
19:30–21:00 Idea univerzity včera, dnes a zítra
21:00 Koncert

Doprovodný program v průběhu týdne

 

pondělí 23/11

Zahájení | 14:00 | Vlastenecký sál, Karolinum, Ovocný trh 3–5, Praha 1

pan Jean-Pierre Asvazadourian – velvyslanec Francie v ČR
pan Martin Kovář – prorektor UK
paní Mirjam Friedová – děkanka FF UK

Diverzita a role institucí | 14:30 | Vlastenecký sál, Karolinum, Ovocný trh 3–5, Praha 1

diskusní fórum se zástupci vybraných profesních prostředí (česky)

  • státní instituce: Petr Pavlík (MŠMT)
  • média: Jaroslav Šonka
  • firemní prostředí: Kristina Kosatíková (IBM)
  • neziskový sektor: Zdenek Sloboda (Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu)

moderuje: Jan Bičovský (proděkan FF UK)

Koncert: PKF – Prague Philharmonia | 19:30 | kostel Nejsvětějšího Salvátora, akademická farnost Praha, Křižovnické náměstí, Praha 1

program:

přímluvná modlitba za lidi bez domova a na cestě

• Bohuslav Martinů: Serenáda c. 2 pro dvoje housle a violu, H 216
• Claude Debussy: Danse Sacrée et Danse Profane pro sólovou harfu a smyčce
• Josef Suk: Meditace na staročeský chorál Svatý Václave, op. 35
• Antonín Dvořák: Serenáda pro smyčce, op. 22

záštita: Karel Schwarzenberg, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Vstup volný.

Během koncertu bude možné v kostele Nejsvětějšího Salvátora přispět na veřejnou sbírku SOS Sýrie & Irák, pořádanou neziskovou organizací Člověk v tísni a zaměřenou na humanitární a rozvojovou pomoc v oblastech Sýrie a Iráku.

PKF – Prague Philharmonia vystupuje s finanční podporou Ministerstva kultury ČR a magistrátu hlavního města Prahy.

 

PKF – Prague Philharmonia vznikla v roce 1994 z iniciativy světoznámého dirigenta Jiřího Bělohlávka pod původním názvem Pražská komorní filharmonie, aby vnesla do českého a posléze světového prostředí čerstvý vzduch nakažlivého hudebního elánu a touhy po znamenitosti nejmenšího detailu prováděné hudby.

Již zanedlouho po svém vzniku se zařadila do okruhu nejrespektovanějších orchestrů České republiky a vybudovala si vynikající renomé v Evropě i ve světě.

Orchestr má ve svém „rodném listě“ vepsánu svěžest, energičnost a perfekcionismus, stejně jako lásku k hudbě, jež vkládá do každého koncertu.

PKF – Prague Philharmonia je rovněž ceněna pro svůj charakteristický zvuk, za nímž mimo jiné stojí její stěžejní repertoárová oblast, kterou je od počátku hudba vídeňského klasicismu, skladby Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena. Tato sféra je její nejvlastnější doménou, z níž vychází a v níž exceluje na prvním místě. Duch umění této historické epochy dokonale odráží její krédo: hrát s křišťálovou čistotou a s přímočarou, jiskrnou vášnivostí, tak aby každý posluchač napříč všemi věkovými skupinami či profesními kategoriemi rozuměl každé interpretované notě a odnášel si z koncertů vydatnou dávku životní energie. Umění, které PKF – Prague Philharmonia přináší, je zároveň výjimečné i všem dokonale přístupné.

Repertoár dále stojí na skladbách éry romantismu a je dotvářen a ornamentován speciální sérií koncertů moderní a soudobé hudby, která je v nabídce českých orchestrů dosud ojedinělá.

V čele ansámblu stojí od počátku sezony 2008-09 šéfdirigent a hudební ředitel Jakub Hrůša, který se už ve svém mladém věku těší vynikajícímu mezinárodnímu renomé. Zakladatel orchestru, jeden z celosvětově vysoce uznávaných českých dirigentů Jiří Bělohlávek, jej řídil do roku 2005, kdy se stal jeho čestným uměleckým ředitelem. Druhým šéfdirigentem PKF – Prague Philharmonia byl v letech 2005–08 švýcarský dirigent a flétnista Kaspar Zehnder. Od počátku sezony 2015–16 se postu šéfdirigenta a hudebního ředitele ujme významný francouzský dirigent Emmanuel Villaume.

PKF – Prague Philharmonia je pravidelně zvána na mezinárodní hudební festivaly, vystupuje v předních světových sálech a je pravidelným partnerem světoznámých dirigentů a předních interpretů, jakými jsou Vladimir Ashkenazy, Milan Turković, Jefim Bronfman, András Schiff, Shlomo Mintz, Sarah Chang, Isabelle Faust, Mischa Maisky, Magdalena Kožená, Anna Netrebko, Natalie Dessay, Rolando Villazón, Plácido Domingo, Elina Garanča, Juan Diego Flórez, Radek Baborák, Thomas Hampson a řada dalších.

Za dobu své činnosti orchestr natočil přes 60 kompaktních disků pro přední domácí i světová hudební vydavatelství, jako například Deutsche Grammophon, Decca, Supraphon, EMI, Warner Music nebo Harmonia Mundi, a za některé z nich má na kontě taková ocenění, jako je Zlatá deska RAC Kanada v roce 2000, Cena Harmonie 2001 a francouzské ocenění Diapason d’Or v září 2007.

Pro své nahrávky si PKF přizvali například Anna Netrebko, Eva Urbanová, Magdalena Kožená, Isabelle Faust, Jean-Guihen Queyras, Iva Bittová, Peter Dvorský, Dagmar Pecková a další. Mezi pozitivními kritickými ohlasy vyčnívá kromě jiných živý snímek Smetanovy Mé vlasti z Pražského jara 2010 natočený pod dirigentskou taktovkou Jakuba Hrůši.

V oblasti vzdělávání se PKF – Prague Philharmonia věnuje mladým talentovaným hudebníkům prostřednictvím vlastního projektu Orchestrální akademie. Obohacuje jejich praktické zkušenosti v oblasti orchestrální hry a podporuje tak jejich konkurenceschopnost na hudebním trhu. Od roku 2008 rovněž pořádá ve spolupráci s MČ Praha 5 soutěž Talent Prahy 5, která dává mladým hudebníkům příležitost veřejně vystoupit ve společnosti profesionálních hráčů.

Jako první orchestr v České republice začala navíc pořádat speciální koncerty pro děti a rodinné publikum. Díky své koncepci nepůsobí jejich program jako vzdělávací, ale naopak seznamuje děti s vážnou hudbou velmi zábavnou formou. Kromě koncertních řad věnovaných dětem připravuje PKF – Prague Philharmonia také koncerty pro školy v českém a třetí sezonu také v anglickém jazyce, jež jsou v Česku rovněž jedinečné. Program pro děti dotváří dětský klub Notička, který se snaží obohatit dětské estetické cítění a rozšířit okruh aktivit dětí ve volném čase.

Sezona 2014–15 znamená pro PKF – Prague Philharmonia důležitý okamžik v její historii. Připomene si totiž 20. výročí založení, jež náležitě podtrhne mimořádnými událostmi, a to nejen koncertními. Kromě abonentní sezony, již zahájila speciálním projektem „20 let stylově“ a která je bohatá na elitní dirigentská a sólistická jména (Emmanuel Villaume, Mischa Maisky, Isabelle Faust a další), se chystá také do Ománu nebo na zájezd do Japonska.

PKF – Prague Philharmonia vystupuje s finanční podporou Ministerstva kultury ČR a hlavního města Prahy.

paticka

Více informací na www.pkf.cz a na www.facebook.com/PKFPraguePhilharmonia.

úterý 24/11

Reflexe diverzity, diverzita reflexí | 11:00–14:00 | Vlastenecký sál, Karolinum, Ovocný trh 3–5, Praha 1

česko-francouzský kulatý stůl (tlumočeno)

plenární přednáška:

Catherine Wihtol de Wenden (socioložka a politoložka, CERI Sciences PO Paris)

Diverzita a autochtonie ve francouzské a evropské historii

příspěvky z různých perspektiv:

  • Pavel Barša (politolog, FF UK v Praze): diskutant
  • Daniel Sosna (antropolog, FF ZČU v Plzni): Hodnota diverzity
  • Lukáš Friedl (antropolog FF ZČU v Plzni): Lidská biologická diverzita jako výsledek adaptace, či náhody?

moderuje: Pavel Sitek (antropolog a sociolog, FF UK v Praze)

Daniel Sosna (antropolog, FF ZČU v Plzni): Hodnota diverzity

V prezentaci se zaměřím na vztah mezi diverzitou a hodnotou. Budu argumentovat, že diverzita nemůže být jednoznačně spojena jen s touhou po jejím rozvíjení, což je představa vyskytující se v mnoha úrovních reality ekologií počínaje a investičními strategiemi konče. V kontrastu k představě o samozřejmé hodnotě diverzity prozkoumám i kontexty, ve kterých je hodnota diverzity minimálně problematická. Využiji relační teorii hodnoty, která vychází z představy, že hodnota jakékoliv entity je konstruována v rámci širšího systému vztahů. Akademické prostředí využiji k demonstraci vztahů mezi různými typy diverzity a ukáži napětí, které existuje mezi odlišnými hodnotami přisuzovanými těmto typům diverzit.

Lukáš Friedl (antropolog FF ZČU v Plzni): Lidská biologická diverzita jako výsledek adaptace, či náhody?

Fenotypová variabilita lidských skupin byla historicky vnímána skrze různá (a často velmi nesourodá) paradigmata. Rasové konceptualizace biologické diverzity zdůrazňovaly diskrétní rozdělení znaků a některé varianty i spojitost rozdílů s Božím stvořením. Dlouhá desetiletí po Darwinovi byla spojena s adaptacionistickým paradigmatem, ve kterém byly přírodní výběr a adaptace vnímány jako primární faktory odlišností mezi lidmi. Od sedmdesátých let 20. století se pod vlivem Neutrální teorie molekulární evoluce začal diskutovat vliv náhodných evolučních procesů na strukturu (nejen) lidské genotypové a fenotypové variability. I když je tato debata stále otevřená, primární otázkou už není jestli jsou adaptace či náhodné procesy jedinými faktory rozdílů mezi lidskými skupinami, ale do jaké míry lze přispění těchto činitelů kvantifikovat na vnitrodruhové úrovni.

Idea univerzity dnes | 17:00 | Velká aula FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1

panelová diskuse

  • Jaroslav Miller (rektor UP v Olomouci)
  • Daniel Frynta (sociobiolog a etolog, PřF UK)
  • Jaroslav Nešetřil (matematik, MFF UK)
  • Tomáš Petráček (teolog, UHK)
  • Rut Bízková (předsedkyně TA ČR)

moderuje: Mirjam Friedová (děkanka FF UK)

Praha jako útočiště uprchlíků před nacismem | 15:30 | sraz na Malostranském náměstí u stromu

procházka po Praze
průvodce: Thomas Oellermann (Friedrich-Ebert-Stiftung)

Mezi léty 1933 a 1938 se Praha stala dočasným útočištěm uprchlíků z nacistického Německa, Židů i odpůrců režimu národního socialismu.

Mnichovský anšlus a vyhlášení protektorátu nebyly koncem pouze jejich bezpečného útočiště, spolu s nimi tentokrát odcházeli i českoslovenští občané – Češi, Židé a sudetští antifašisté. Dramatické osudy uprchlíků z let 1933 a 1938/39 znovu ožijí během procházky po místech, do kterých se jejich osudy vepsaly. Procházka rovněž poukáže na obecnější otázky uprchlictví v současném světě.

Procházku pořádá Multikulturní centrum Praha v rámci projektu Praha sdílená a rozdělená (praha.mkc.cz).

středa 25/11

Migrace a veřejný diskurz | 9:30–12:30 | Velká aula FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1

Ruth Wodak (lingvistka, Lancaster University): Language of Walls

ruth_wodakRuth Wodak is Emerita Distinguished Professor of Discourse Studies at Lancaster University, UK and affiliated to the University of Vienna (currently as PI of a funded 3-year project on the Discursive Construction of National Identities- Austria 2015). Besides many other prizes, she was awarded the Wittgenstein Prize for Elite Researchers in 1996. 2008, she was awarded the Kerstin Hesselgren Chair of the Swedish Parliament and an Honorary Doctorate from University of Örebro in Sweden in 2010. In 2011, she was awarded the Grand Decoration in Silver for Services for the Austrian Republic. She is Past-President of the Societas Linguistica Europea, and member of the British Academy of Social Sciences and the Academia Europea. Recent book publications include The Politics of Fear (2015); The discourse of politics in action: ‘Politics as Usual’ (Palgrave), 2nd revised edition (2011); Migration, Identity and Belonging (with G. Delanty, P. Jones, 2011), The Discursive Construction of History. Remembering the Wehrmacht’s War of Annihilation (with H. Heer, W. Manoschek, A. Pollak, 2008), The Politics of Exclusion (with M. Krzyżanowski, 2009), Gedenken im Gedankenjahr (with R. de Cillia, 2009); The SAGE Handbook of Sociolinguistics (with B. Johnstone and P. Kerswill); Migrations. Interdisciplinary Perspectives. Berlin: Springer (2012; with M. Messer and R. Schroeder); Critical Discourse Analysis (2013; 4 Volumes; Sage Major Works) London: Sage, Rightwing Populism across Europe: Discourse and Politics (2013; with M. KhosraviNik, B. Mral), London: Bloomsbury; and Analysing Fascism: Fascism in Talk and Text (2013; with J. Richardson), London: Routledge.

See http://www.ling.lancs.ac.uk/profiles/Ruth-Wodak for more information on on-going research projects and recent publications.

The ‚Language of Walls’ – Resemiotizing Identity and Border Politics

Ruth Wodak, Lancaster University/University Vienna

Inclusion and exclusion of migrants and refugees are renegotiated in the European Union on almost a daily basis: ever new debates and policies defining and restricting immigration are proposed by EU-ropean member states. Currently, no consensus among the EU member states seems to be in sight. A return to more local and national policies and ideologies can be observed, on many levels: traditions, rules, languages, visions, and imaginaries are affected. Walls have – again – become symbols of belonging inside – or of being excluded and having to stay outside! Should we thus agree with Robert Frost’s famous phrase „Good fences make good neighbors.“? (see R. Frost, „Mending Fences“).

The political debates across Europe, about citizenship, refugees, and the construction of the im/migrant/refugee as ‘the post-modern stranger’, coincide with the global financial crisis and the crisis of the welfare state as well as with (sometimes) anachronistic national identity politics. We are thus dealing with global and glocal developments (Wodak 2010, 2011, 2015). Post-nationalism (Heller 2011) and cosmopolitanism (Bauman 1999) seem to have become utopian concepts.

In my lecture, I will analyse these developments in respect to debates the current refugee debates across Europe from a discourse-historical perspective: I focus on the discursive construction of national and transnational identities and related ‘border politics’: Which walls are constructed, by whom? And who are the neighbors, who the strangers? The data – analysed both qualitatively and quantitatively – consist of a range of genres (party programmes, TV documentaries, and election campaign materials).

Bauman, Z. (1999) In Search of Politics. London: Polity.

Delanty, G., Wodak, R. & Jones, P. (Eds) (2011) Identity, Belonging and Migration Liverpool: LUP.

Heller, M. (2011) Pathways to Postnationalism Oxford: OUP.

Wodak, R. (2015) The Politics of Fear. What Right-wing Populist Discourses Mean London: Sage.

Wodak, R. (2011) The Discourse of Politics in Action: Politics as Usual Basingstoke: Palgrave (2nd revised edn).

Wodak, R. (2010) ‘The glocalisation of politics in television: Fiction or reality?’, European Journal of Cultural Studies, 13/1: 43‐62.

Matěj Spurný (historik, FF UK): Long Shadow of 1945 (The Post War Ethnic Cleansing in Bohemian Lands and its Aftermath)

The immediate post war years were being perceived for decades not only as a time of reconstruction of an independent Czechoslovakia, but also as an attempt to restore democracy by a great part of Czech society. A critical view, however, has to emphasize the deconstruction of the state of law and accepting state organised and popular violence against parts of the population as a legitimate instrument of state building and domination in 1945 and beyond. These aspects of the post-war reconstruction played a central role in the process of ethnic cleansing in 1945-47, as well as in the process of establishing communist rule during the first five years after 1948. Some features of the post-war era in Czech lands are even more long lasting. The interdependence between civil rights and ethnicity and the definition of Czech identity as a cultural homogeneity shape the popular discourse and self-perception in Czech Republic till today. In the talk “The Long Shadow of 1945”, I will deal with these continuities of our post-war history.

Alena Pařízková (antropoložka a socioložka, FF ZČU): Metaphors We Live with the Refugee Situation

Lakoff and Johnson show in their book ‚Metaphors we live by’, how metaphors model our understanding of reality. With the help of their work, I will first present metaphors used in Czech media. Secondly, I will discuss the influence of these metaphors on the current fear of migrants and attitudes in the Czech society. The metaphors used when talking about the migration situation have consequences on our perception of the situation, the people involved in the situation, and also the possibilities and limits of our own agency.

Eva Lehečková, Michal Hořejší (lingvisté, FF UK): The Role of Political Correctness in Public Discourse on Immigration

Since its origins, Critical Discourse Analysis has systematically focused on investigating and (as an applied discipline) challenging asymmetries in the social relations produced and reproduced by various discourses. In the Czech public discourse related to (im)migration, a particular discursive strategy which consists in describing politicians‘ statements as politically correct, intensifies. In this narrative, such statements are negatively evaluated, and therefore rejected in behalf of the explicit attitudes of actors belonging to the extreme right wing. Currently, these actors disapprove of accepting refugees and asylum seekers and claim to protect the Czech national identity. In this deeply polarized conceptualization, extremist attitudes are with respect to their expressive openness evaluated as positive. The contribution scrutinizes the topos of political correctness in the Czech public discourse in order to reveal whether it imposes epistemological problems for the very theory of Critical Discourse Analysis, or whether it is yet another way of legitimizing extremist stances in a public discourse, a process analogous to other polarized discourses.

Poslouchání krajiny | 14:00 | sraz v hlavní budově FF UK, učebna číslo 1, nám. Jana Palacha 2, Praha 1

procházka po Praze
průvodci: Kateřina Svatoňová, Libuše Heczková

Přednáška a na ni navazující vycházka mají za cíl změnit a narušit obvyklé vnímání městského prostoru. Přednáška jednak představuje teoretické koncepce soundscape a jejich historické pozadí, zejména v avantgardním umění. Vycházka chce prakticky nechat účastníky podřídit se různorodým zvukovým projevům města a dezorientaci. Vycházka se koná za každého počasí (v případě deště deštník s sebou), je pomalá, fyzicky nenáročná a jazykově neomezená.

max. počet účastníků 20

registrace na: katerinasvatonova@gmail.com

Les v „podpaždí“ Prahy | 14:00 | sraz na Staromestském nám. u pomníku Mistra Jana Husa

procházka po Praze
průvodce: Albert Šturma

Biologie škvír, slepých rohů, puklin, kanálů, světlíků, trubek. Odraz biologické globalizace mezi kočičími hlavami. Červená královna na hradě: v čem by se mohl venkov od města učit. Ekologický internet: jak daleko je od počítače k hustému lesu. Věštění ze skvrn na chodníku: jaké budou v Praze za sto let stromy? Ochutnáme pomeranče? Cukety pod mostem: kolik stromů se vejde do odpadkového koše. Souboje virtuálních biotopů. Odkud se vzaly zelené svahy Petřína? Kůra akátů jako Grand Canyon. Povodeň psí moče. Elektromagnetismus metra a mechy v okapové rouře. Kolik toho vědí holubi? A houby?

Předpokládaná trasa procházky:

trasa

Filmové představení: Dheepan | 16:00 | Lucerna, Vodičkova 36, Praha 1

Francouzské drama z roku 2015. Délka 114 min.

režie: Jacques Audiard

hrají: Antonythasan Jesuthasan, Kalieaswari Srinivasan, Claudine Vinasithamby, Vincent Rottiers, Marc Zinga

Dheepan je tamilský tygr, bojovník za svobodu. Občanská válka na Srí Lance se chýlí ke konci, porážka je nevyhnutelná. Dheepan se rozhoduje pro útěk ze země. Bere s sebou neznámou ženu a holčičku, protože se domnívá, že tak snáze získá politický azyl v Evropě. Po příchodu do Paříže jeho „rodina“ živoří v nejrůznějších zařízeních pro uprchlíky, dokud Dheepan nenajde místo správce v jednom domě na předměstí. Doufá, že se mu podaří začít znovu a vytvořit domov pro svou „ženu“ a „dceru“. Jeho ještě nezacelené válečné rány však brzy otevře násilí, které doprovází každodenní život na sídlišti, a voják Dheepan bude muset znovu využít svých instinktů získaných ve válce, aby ochránil ty, které se postupně stanou jeho opravdovou rodinou.

trailer

Hranice společenství | 18:00 | Ústřední knihovna Městské knihovny Praha, Mariánské náměstí 1, Praha 1

pořadatel: Multikulturní centrum Praha

příspěvky z různých perspektiv:
• Lubica Kobová (filozofka)
• Jan Blažek (analytik mezinárodních vztahů)

moderuje:
• Tomáš Samek (antropolog)

Ľubica Kobová, Ph.D. (filozofka)

Kdo jsme to „my“ a kdo jsou „oni“? Jak se tvoří hranice společenství? Feministka a filozofka Judith Butler přisuzuje zásadní význam ve vyhraničování těch, kteří k „nám“ patří, tím, že za ně umíme truchlit a že jejich život je hodný truchlení. Sílu afektu ve formování společenství lze jen stěží zpochybnit. Může nás ale také formovat do takového politického subjektu, který bude neposlušný suverénní moci a tuto moc zpochybní?

Mgr. Jan Blažek (analytik mezinárodních vztahů)

Hranice nejsou neutrální dělicí linie, ale ideologické nástroje aktivně vytvářející a udržující nerovnosti. Zejména během posledních desetiletí dochází k podstatným změnám, které dřívějším trendům dodaly nový rozměr. Hranice se přelévá dovnitř i vně tradičně chápané administrativní linie. Zvýšená kontrola legality pobytu „těch druhých“ – často stojící na rasovém profilování – na dopravních tepnách, zdravotnických zařízeních či školách doprovází snahy budovat detenční centra mimo vlastní území či dohody s autoritářskými režimy, které za úplatu hrají nevděčnou roli nárazníku zachytávajícího migrační proudy ještě před branami bohatého Severu/Západu. Ochrana hranic je klíčovou složkou politiky sounáležitosti. Vymezením toho, kdo může hranice volně překračovat, a toho, kdo nikoliv, dochází k vydefinování těch, kdo patří k „nám“ a kdo k „těm druhým“. Nejviditelnější ukázkou těchto trendů je sjednocená Evropa. Její politika ochrany „pevnosti Evropa“ je současně procesem budování evropské komunity, která má ale rasově, kulturně i třídně vylučující charakter. Ovšem politika ochrany hranic a vylučujícího chápání evropské komunity sama produkuje nové formy odporu. Hnutí „No Borders“ (Ne hranicím) odmítá legitimitu státu (či kvazistátu v evropském případě) na kontrolu hranic a požaduje její zrušení, včetně eliminace deportačního aparátu či systému detencí. Stejně tak požaduje svobodu pohybu pro všechny, nehledě na zemi původu, rasu, třídu či kulturu. „No Borders“ tak v praxi utváří nové formy komunity a solidarity, která překračuje stát, národ či občanství.

čtvrtek 26/11/2015

Diverzita očima studentů aneb diverz(it)ní kultura | 16:00–22:00 | FF UK

Diverzita an sich | 16:00–18:00 | FF UK, m. č. 104, nám. Jana Palacha 2, Praha 1

world cafés: diskuzní workshopy a food festival

Diverz(it)ní kultura | 18:00–19:00 | FF UK, m. č. 104, nám. Jana Palacha 2, Praha 1

umění jako způsob sebevyjádření: kreativní dílny

Idea univerzity včera, dnes a zítra | 19:30–21:00 | FF UK, Knihovna Jana Palacha, nám. Jana Palacha 2, Praha 1

debata se studenty i nestudenty

Koncert | 21:00 | FF UK, Knihovna Jana Palacha, nám. Jana Palacha 2, Praha 1

Doprovodný program v průběhu týdne | chodby FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1

  • prezentace neziskových organizací
  • minikino
  • fonetický kvíz
  • tvorba obrazu
  • občerstvení Kuchařek bez domova