Vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vyjadřuje zásadní nesouhlas s postupem prezidenta Miloše Zemana, který odmítl podepsat jmenovací dekrety tří nových profesorů, mezi nimi i doc. PhDr. Jiřího Fajta, Ph.D., významného vědce v oboru dějiny umění, pedagoga a současného ředitele Národní galerie v Praze, jehož profesorské řízení proběhlo na Filozofické fakultě UK.
Prezident republiky svým postojem nejenže opětovně, stejně jako před dvěma lety v případě Martina C. Putny, vyjádřil neúctu k akademickým institucím, nulový respekt k samosprávě vysokých škol a k akademickým svobodám, které jsou jednou z významných hodnot svobodné demokratické společnosti; zároveň i relativizuje zákony a právní pořádek této země.
Vyzýváme prezidenta Miloše Zemana, aby svůj postoj přehodnotil. Odmítáme připustit, aby si prezident republiky uzurpoval právo jakýmkoli způsobem posuzovat odbornou či morální integritu nejen doc. Jiřího Fajta, ale i všech ostatních na profesory navržených osobností, které prošly náročným jmenovacím řízením v rámci akademických institucí, které patří k nejvýznamnějším v České republice.
doc. Mirjam Friedová
děkanka Filozofické fakulty UK
|
Laudatio z Vědecké rady Univerzity Karlovy: Doc. PhDr. Jiří Fajt, Ph.D., je mezinárodně uznávaným historikem umění a hlavním představitelem českých dějin umění v zahraničí. Obor dějiny umění vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 1999 obhájil disertační práci pod vedením profesora Jaromíra Homolky. Zpočátku své odborné kariéry působil v Národní galerii, v letech 1994 až 2000 jako ředitel Sbírky starého umění. Doc. Fajt je badatelem bezprostředně spjatým jak s českým, tak s mezinárodním, zvláště pak německým akademickým prostředím. V roce 2001 se stal hostujícím profesorem na Technické univerzitě Berlín a vědeckým spolupracovníkem Centra pro studium dějin a kultury ve středovýchodní Evropě při Univerzitě v Lipsku. Od roku 2006 spolupracuje s Ústavem pro dějiny umění FF UK, kde přednáší zejména pro studenty doktorského studia. Nejdříve se habilitoval na berlínské univerzitě (2009) a následně také na Univerzitě Karlově v Praze (2012). Doc. Fajt se věnuje zejména výzkumu středověkého a raně novověkého umění v širokých společenských a politických souvislostech. Ve svých publikacích novým a objevitelským způsobem hodnotí středoevropskou gotiku jako podstatnou kapitolu středověké evropské civilizace. Poukazuje přitom na řadu známých i nově objevených kulturně- a uměleckohistorických pramenů, které vypovídají o specifickém příspěvku českých zemí ke gotické a renesanční kultuře a umění. Vysokou odbornou erudici prokazuje doc. Fajt nejen ve svých monografiích a článcích, ale rovněž v dalších aktivitách, v nichž se uplatnily také jeho mimořádné organizační schopnosti. V Německu se zasloužil o realizaci řady mezinárodních vědecko-výzkumných projektů, jejichž výsledky jsou pravidelně publikovány v jím iniciované ediční řadě Studia Jagellonica Lipsiensia (Thorbecke Verlag Stuttgart), šířeji pak v monumentální devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy s názvem Handbuch zur Geschichte der Kunst in Ostmitteleuropa (Deutscher Kunstverlag München – Berlin). Další významnou součástí Fajtovy vědecké práce jsou výstavní projekty, z nichž je nutné zmínit zejména mezinárodní výstavu výtvarného umění lucemburské doby, která proběhla v Metropolitním muzeu v New Yorku (2005–2006) a návazně v Praze (2006, Karel IV., císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310–1437). V nedávné době uskutečnil další neobyčejně přínosný výstavní projekt, jenž souhrnně představil dosud málo známé umění jagellonské doby ve střední Evropě (Europa Jagellonica 1386–1572, Kutná Hora – Warszawa – Potsdam 2012–13). Lze tedy konstatovat, že odborná i pedagogická činnost doc. Fajta splňuje nároky stanovené na jmenovací řízení v oboru dějiny umění, což také stvrdili kladným hodnocením nejen autoři doporučujících posudků, ale i odborná komise a vědecká rada fakulty. |
