Pražské centrum židovských studií FF UK pořádá svou třetí výroční konferenci

První část konference, sympozium na téma „Židovská Praha pozdní renesance a její reflexe: nové pohledy“, se koná ve čtvrtek 23. října. Druhá část ve formátu kolokvia s názvem „Hebrejská kniha (nejen) v rudolfinské Praze“ proběhne ve čtvrtek 6. listopadu.

Židovská přítomnost v Praze a zejména pak její tzv. zlatý věk v druhé polovině 16. století a na počátku 17. století představují od vzniku židovské historiografie jednu z přirozených křižovatek zájmu badatelů. Navíc je též inspiračním zdrojem folklóru a umělecké tvorby.

V posledních desetiletích jsme svědky mohutného rozvoje výzkumu na poli raně moderních židovských kulturních dějin, který se dotýká i Prahy: její židovské literatury a umění stejně jako reflexe zdejšího židovského života.

Hebraista Pavel Sládek, předseda akademické rady Pražského centra židovských studií, k tomu poznamenává: „Nepřerušená linie výzkumu a jeho odrazy ve sféře popularizující a populární přinášejí intenzivní rozpravu na toto téma. Na druhé straně však v sobě skrývají nebezpečí ustrnutí, zpětného převzetí pop-kulturních představ do akademické rozpravy nebo jejího zlenivění.“

Připravované sympozium se bude chtít s touto výzvou vyrovnat. Vystoupí zde přední odborníci: profesor pražské německé literatury Milan Tvrdík bude ve svém příspěvku sledovat, jak rudolfinskou Prahu vnímal přítel Franze Kafky Max Brod a jak se toto téma promítlo v jeho celoživotní tvorbě. Židovské kulturní dějiny budou prezentovány například odborníkem Židovského muzea v Praze Arno Paříkem nebo Marií Buňatovou z Centra pro kulturní a sociální studie.

Listopadové kolokvium uvítá hned několik významných zahraničních hostů. Patří mezi ně Lucia Raspe z Goethe-Universität Frankfurt či David Rotman z Tel Aviv University. Kolokvium proběhne ve spolupráci s knihovnou Židovského muzea v Praze.

Letošní konference se pokouší o zkoumání odrazu poměrně vzdálené dějinné epochy, kdy Praha patřila k nejproslulejším židovským duchovním centrům Evropy a byla jakýmsi hlavním městem aškenázské diaspory. Pražské centrum židovských studií se však věnuje i mnohem palčivějším tématům nedávné historie či nepříliš optimistické přítomnosti. Minulý rok se tak výroční konference zabývala obdobím druhé republiky, které přes své krátké trvání rázně otřáslo důvěrou židovské menšiny k většinové společnosti. Tato intenzivní kapitola našich dějin stále čeká na své zevrubné zpracování. Pražské centrum židovských studií se v tomto ohledu snaží přispět, a proto připravuje na dané téma kolektivní monografii.

Současně se již připravuje čtvrtá výroční konference, jež proběhne na podzim příštího roku ve spolupráci s telavivskou univerzitou. Jak naznačuje téma „Být Židem ve střední Evropě v 21. století“, bude cele zaměřena na přítomnost. K dílčím tématům této konference přitom bude mimo jiné patřit soudobý antisemitismus a jeho vliv na židovské diasporní identity.

dr. Marcela Zoufalá
výkonná ředitelka Pražského centra židovských studií

První část 3. výroční konference, sympozium „Židovská Praha pozdní renesance a její reflexe: nové pohledy“, se koná ve čtvrtek 23. října v Clam-Gallasově paláci (Husova 20, Praha 1).

Vstup na konferenci je volný.

Program


Související články