Cena Jana Palacha_Petra Tušlová

Práce mladé badatelky poodkryla historii osídlení v jižním Uzbekistánu

 

Dvouletý projekt Mgr. Petry Tušlové přináší nový pohled na rozsah a vývoj historického osídlení v bezprostřední blízkosti uměle navršených sídlištních pahorků. Její diplomová práce Systematická povrchová prospekce v jižním Uzbekistánu získala Cenu Jana Palacha.

Cenu Jana Palacha, která byla předána na vědecké radě Filozofické fakulty FF UK v Praze 18. dubna 2013, z rukou děkana FF UK doc. PhDr. Michala Stehlíka, Ph.D., převzal v nepřítomnosti Mgr. Petry Tušlové její školitel PhDr. Ladislav Stančo, Ph.D.

Mgr. Petra Tušlová studuje v Ústavu pro klasickou archeologii FF UK v Praze magisterský studijní program historické vědy – obor klasická archeologie. Její diplomová práce je shrnutím dvouletého projektu, který proběhl v Šerabádském okrese v jižním Uzbekistánu. Výzkum probíhal v bezprostřední blízkosti uměle navršených pahorků vzniklých dlouhodobým osidlováním, které se v centrální Asii nazývají tepa.

„Co práci Mgr. Tušlové odlišuje od jiných podobných, je její zralost. Jde o plnohodnotnou vědeckou práci a je třeba zdůraznit, že Petra Tušlová byla první badatelkou, která se metody systematických povrchových sběrů a totálních sběrů v uzavřené ploše v prostředí Střední Asie pokusila uplatnit, a to s velmi zajímavými výsledky, které mění a zpřesňují náš dosavadní pohled na rozsah a vývoj historického osídlení v této oblasti,“ oceňuje práci dr. Ladislav Stančo z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK v Praze, vedoucí úspěšné diplomantky.

Plný text diplomové práce je přístupný on-line v repozitáři závěrečných prací.


Byla to pro mě výzva, říká o projektu Mgr. Tušlová v rozhovoru

 

Jak výzkum probíhal a co bylo jeho cílem?

V rámci výzkumu byly kombinovány metody systematické prospekce, detailního studia povrchového materiálu z vybraných polygonů (tzv. celkových sběrů) a kontrolních sondáží. Hlavním cílem bylo studium rozsahu a charakteru jednotlivých sídlišť a jejich proměny v konkrétních obdobích od rané doby železné v podstatě do současnosti.

Proč jste zvolila právě toto téma?

K projektu jsem byla přizvána vedoucím výzkumu, dr. Ladislavem Stančem, a to konkrétně za účelem povrchové prospekce. Vzhledem k tomu, že ve zkoumané oblasti nebyly doposud podobné metody aplikovány, projekt sliboval množství zajímavých výsledků. Pro mě osobně to byla výzva spojená s organizací projektu od začátku do konce – počínaje zvolením a definicí vhodné metodiky po zpracování a interpretaci jednotlivých situací a nálezů.

Chystáte se toto téma rozvíjet i v budoucnu, např. v disertační práci?

Rozšíření zkoumané oblasti by pomohlo doplnit a v konkrétních případech i vysvětlit některé z poznatků získaných během prvních let. Vzhledem k nedostatečným finančním prostředkům jsou v současnosti veškeré terénní práce v Uzbekistánu bohužel pozastaveny.

O Ceně Jana Palacha

Cena je udělována za vynikající samostatnou publikační činnost (včetně překladů), za mimořádný přínos ročníkové, bakalářské či magisterské diplomní práce nebo i za výraznou společenskou aktivitu zvyšující prestiž Univerzity Karlovy, Filozofické fakulty. Je to jediná oficiální fakultní cena. Jejím smyslem je připomenout památku Jana Palacha.

Uděluje se řádnému studentovi Filozofické fakulty, který v době nominace nepřesáhne 26 let věku. S udělením ceny je spojena odměna v částce 40 000 Kč. Návrh může podat každý člen akademické obce FF UK (učitelé i posluchači).

Cenu Jana Palacha získaly letos dvě diplomové práce. Druhým oceněným se stal Mgr. Ján Országh za práci Hippokratés: O svaté nemoci. Překlad a komentář spisu, úvodní studie.

zpracovala Hana Bednářová

 


Newsletter FF UK

Newsletter FF UK