Fakulta

Studijní a zkušební řád FF UK z 8. 7. 1999

Schválený AS FF UK dne 8.7.1999 (se zapracováním pozdějších změn)

Akademický senát Filozofické fakulty se podle § 27 odst. 1 písm. b) a § 33 odst. 2 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), usnesl na tomto Studijním a zkušebním řádu Filozofické fakulty, jako jejím vnitřním předpisu:

Část I Základní ustanovení

Čl. 1 Úvodní ustanovení

 

  1. Tento Studijní a zkušební řád upravuje pravidla studia na Univerzitě Karlově v Praze, Filozofické fakultě (dále jen “fakulta”). Řízení v prvním stupni na fakultě a přezkumné řízení ve věci rozhodování o právech a povinnostech studentů upravuje Studijní a zkušební řád Univerzity Karlovy v Praze (dále jen “univerzita”).

Čl. 2 Studijní programy, studijní obory

 

  1. Na fakultě existují následující typy studijních programů:

    1. bakalářský,

    2. magisterský,

    3. doktorský.

  2. Studium v bakalářském studijním programu je zaměřeno buď na přípravu k výkonu povolání, při němž se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody, nebo je předstupněm programu magisterského. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou (dále jen “BZK”), jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce.

  3. Studium v magisterském studijním programu je zaměřen na získávání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti. Může být realizováno jako souvislé studium, rozdělené do dvou cyklů nebo může navazovat na program bakalářský. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou (dále jen “SZZK”), jejíž součástí je obhajoba diplomové práce.

  4. Studium v bakalářském a magisterském studijním programu má dvě varianty, odlišené od počátku studia:

    1. jednooborové studium,

    2. dvouoborové studium

    Studovat jen jeden obor dvouoborového studia může student pouze první rok po zápisu do studia.

    Student dvouoborového studia obhajuje bakalářskou či diplomovou práci na jednom z oborů podle vlastní volby. Student dvouoborového studia může při zápisu do dalšího studijního roku požádat o převod do jednooborového studia. Pokud je jednooborové studium požadovaného oboru akreditováno, děkan této žádosti vyhoví. Pokud je student studující v jednooborovém studiu nebo v jednom oboru dvouoborového studia přijat na další obor a požádá při zápisu do dalšího roku studia o vytvoření dvouoborového studia, děkan této žádosti vyhoví za předpokladu, že oba obory je možné v daném typu studijního programu v daném akademickém roce kombinovat nebo pokud s kombinací vysloví souhlas vedoucí příslušných základních součástí.

    Doby studia podle čl.3 se započítávají od data zápisu na původní obor; lhůty rozhodné pro kontrolu plnění studijních povinností se počítají na každém oboru od data zápisu do příslušného oboru.“ V obou případech je student povinen doplnit studijní povinnosti předepsané příslušným studijním plánem.

  5. Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí práci v oblasti výzkumu nebo vývoje. Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou (dále jen “SDZK”) a obhajobou disertační práce.

  6. Seznam akreditovaných studijních programů je uveden v příloze č.4 Statutu univerzity v části Filozofická fakulta.

  7. Studijní program se může členit na studijní obory, které je možné kombinovat.

  8. Studijní program, popř. studijní obor je konkretizován studijními plány, které stanoví zejména časovou a obsahovou návaznost studijních předmětů, objem a formu výuky a způsob ověřování výsledků studia. Studijní plán nelze v průběhu zapsaného cyklu studia měnit.

  9. Forma studia dle čl. 2 odst. 9-11 studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy (dále jen SZŘ UK) vyjadřuje, zda jde o studium:

    1. prezenční

    2. distanční

    3. kombinované

    Podá-li student písemnou žádost o přestup z jedné formy studia do jiné formy studia téhož studijního programu, ve které je studijní program též uskutečňován, děkan této žádosti vyhoví; tímto není dotčeno ustanovení čl. 3, odst. 2.

  10. Studium v rámci celoživotního vzdělávání vymezuje Řád celoživotního vzdělávání, který je vnitřním předpisem fakulty.

Čl. 3 Doba studia

 

  1. Standardní doba studia je u bakalářského studia 3-4 roky, magisterského studia nenavazujícího na bakalářské studium 5 let, magisterského navazujícího na bakalářské studium 2-3 roky. Standardní doba studia v doktorském studijním programu je 3 roky. Absolvovat studium je možné v kratší lhůtě.

  2. Maximální doba studia je v bakalářském studiu 6 let, v magisterském studiu navazujícím na studium bakalářské 5 let, v magisterském studiu nenavazujícím na studium bakalářské 10 let, v doktorském studiu 8 let, prezenční forma doktorského studia trvá však nejvýše 3 roky.

  3. Skutečná doba studia je doba, která uplynula od data zápisu na vysokou školu, do které se započítává prodloužení studia dle čl. 6 odst. 6 a lhůta dvou let na složení BZK nebo SZZK dle čl. 9 odst. 18, nezapočítává se do ní přerušení studia.

Čl. 4 Organizace studia

 

  1. Úsekem studia je studijní rok. Studijní rok sestává ze zimního a letního semestru a po jeho absolvování se vykonává pravidelná kontrola studia zápisem do dalšího roku studia.

  2. Magisterské studium je rozděleno na dva studijní cykly, první a druhý. Cykly vymezují ucelenou část studia, kterou musí student absolvovat ve vymezeném objemu a době studia. První studijní cyklus trvá na jednotlivých studijních oborech 4 – 6 semestrů, druhý pokrývá zbývající část standardní doby studia.

  3. Závěrečnou částí každého semestru je nejméně pětitýdenní období vyhrazené pouze pro skládání zkoušek a dalších atestací. Další zkouškové období je v září, jeho délku stanovuje děkan. Atestace podle čl. 8 odst. 1, lze v odůvodněných případech a se souhlasem zkoušejícího skládat i mimo zkouškové období, nesmí však být narušena výuka.

  4. Praxe a exkurze zařazené do studijního programu lze konat kdykoli během akademického roku, termín stanoví vedoucí příslušné základní součásti fakulty po dohodě se studenty. U dvouoborového studia je nutná dohoda mezi vedoucími příslušných základních součástí fakulty.

  5. Harmonogram akademického roku v souladu s čl. 3 SZŘ UK stanoví děkan.

Čl. 5 Práva a povinnosti studentů

 

  1. Práva a povinnosti studentů vymezuje čl. 13 SZŘ UK.

  2. O žádostech v oblasti studia rozhoduje děkan. Vyjádření vedoucích základních součástí fakulty k podaným žádostem se vyžaduje pouze ve výjimečných či SZŘ výslovně určených záležitostech.

Část II. Bakalářské a magisterské studium

Čl. 5a

 

  1. Přijímání ke studiu na fakultě se řídí Řádem přijímacího řízení UK a Podmínkami přijímacího řízení, které stanoví pro daný akademický rok děkan po schválení AS.

  2. Fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří již studují na FF UK, včetně termínu konání zvláštní přijímací zkoušky. Podrobnosti stanoví pro daný akademický rok opatření děkana.

Čl. 6 Průběh studia

 

  1. Uchazeč se stává studentem fakulty dnem zápisu do studia. Student skládá imatrikulační slib (čl. 56 odst. 1 Statutu univerzity). Při zápisu do studia fakulta studentovi vydá výkaz o studiu a průkaz studenta. Nezapíše-li se student do 30. září daného kalendářního roku a pak ani na základě výzvy podle čl. 4 odst. 8 SZŘ UK, posuzuje se tato situace dle čl. 12 odst. 1 písm. b) SZŘ UK.

  2. Při zápisu do studia zapisuje student magisterského studia všechny předměty studijního plánu I. cyklu studia daného oboru, student bakalářského a magisterského studia navazujícího na bakalářské všechny předměty studijního plánu daného oboru. To znamená:

    1. všechny povinné předměty

    2. stanovený rozsah povinně výběrových předmětů, které v průběhu studia konkretizuje podle aktuální nabídky kurzů,

    3. další předměty dle vlastní volby (tyto předměty doplňuje při každoročním zápisu).

  3. Po splnění plánu I. cyklu zapíše student analogicky podle předchozího odstavce všechny předměty studijního plánu II. cyklu studia daného oboru. V souladu s ustanovením čl. 6 odst. 5 lze předměty studijního plánu II. cyklu zapsat podmíněně.

  4. Do každého dalšího studijního roku se student musí zapsat v termínu stanoveném děkanem. V odůvodněných případech může být stanoven náhradní termín zápisu. Pokud se student nezapíše ani v náhradním termínu podle čl. 4, odst. 8 SZŘ UK, je mu studium ukončeno.

  5. Podmínkou pro zápis do každého dalšího studijního roku je dostatečný objem bodů dále stanovený tímto odstavcem, které student získá za atestace ve smyslu článku 8, odst. 1 od začátku studia do konce daného studijního roku. Pro studenty studující v prvním roce pouze jeden obor dvouoborového studia je současně podmínkou pro zápis do dalšího roku studia (podle čl. 6, odst. 1, písm. a) SZŘ UK) přijetí na další obor, v jehož kombinaci s již studovaným oborem, se student zapíše do druhého roku studia, pokud podmínky přijímacího řízení pro daný akademický rok tuto kombinaci oborů umožní. Analogicky se postupuje u speciálních bakalářských programů

    1. bakalářské studium tříleté

      120 bodů

      1. rok 40

      2. rok 80

      3. rok splnění studijního plánu

    2. bakalářské studium čtyřleté

      160 bodů

      1. rok 40 bodů

      2. rok 80 bodů

      3. rok 120 bodů

      4. splnění studijního plánu

    3. magisterské studium navazující na bakalářské

      60 bodů

      1. rok 40

      2. rok splnění studijního plánu

    4. magisterské studium jednooborové i dvouoborové

      180 bodů

      1. rok 40

      2. rok 80

      3. rok 120

      4. rok 160

      5. rok splnění studijního plánu

  6. Do třetího a vyššího studijního roku může být zapsán student, který dosáhl minimálně poloviny bodového objemu předepsaného pro daný studijní rok.

  7. Konkrétní postup v rámci jednotlivých cyklů studia určuje sám student v limitech daných studijním plánem dle čl. 7.

  8. Mimo rámec zapsaného studijního plánu se student může účastnit přednášek v rámci univerzity a fakulty. Dalších forem výuky se může student zúčastnit a skládat z nich atestace jen se souhlasem vyučujícího.

  9. Na základě doložené písemné žádosti studenta může děkan fakulty výjimečně (zejména z důvodů dlouhodobé nemoci nebo zahraniční stáže) povolit absolvování jednoho nebo více úseků studia podle individuálního studijního plánu na základě vyjádření vedoucího příslušné základní součásti fakulty. Individuálním studijním plánem se rozumí úprava bodových limitů dle čl. 6, odst. 5, případně stanovení návaznosti atestace a jejich termínů, případně stanovení náhradních atestací. Individuální studijní plán sestaví po dohodě se studentem vedoucí příslušné základní součásti fakulty a stanovuje děkan.

  10. Děkan může na základě písemné žádosti studenta doporučené vedoucím příslušné základní součásti fakulty uznat splnění atestace, pokud student během posledních 10 let splnil tutéž nebo obdobnou atestaci na fakultě univerzity nebo na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí. U klasifikovaných atestací zpravidla tehdy, pokud byla klasifikována známkou výborně nebo velmi dobře. Zároveň podle objemu bodů získaných uznánímm atestací děkan zařadí studenta do příslušného studijního roku dle odstavce 5 a prohlásí příslušný počet let studia za absolvovaný; v této souvislosti může studentovi předepsat vykonání rozdílových zkoušek v určitém termínu. O uznání zkoušek vykonaných před zahájením příslušného cyklu studia může student požádat nejpozději dva měsíce po zahájení tohoto cyklu, o uznání zkoušek vykonaných v průběhu cyklu studia může požádat kdykoliv.

Čl. 7 Studijní plán

  1. Obsah a objem studia určují studijní plány vypracované pro každý obor a formu studia; dle čl. 9, odst. 4, písm. m) Statutu fakulty vydává děkan na základě návrhu garanta či rady garantů a po vyjádření vědecké rady a senátu. Obsahují výčet povinných a povinně volitelných předmětů, formy kontroly studia, všechny další předepsané studijní povinnosti, předměty PZK a předměty jednotlivých částí BZK a SZZK. Mohou stanovit podmínky pro návaznost jednotlivých předmětů včetně jejich umístění v časovém harmonogramu studia. Studijní plán obvykle poskytuje i přehled o dalších předmětech, jež obor nabízí k doplnění studia.

  2. Mezioborově srovnatelný objem jednotlivých forem a oborů studia vymezují závazné bodové a hodinové limity. Součet bodů všech atestací studijního plánu:

    1. 120 bodů s tolerancí + 4 body pro jednooborové i dvouoborové bakalářské studium tříleté; v dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 60 bodů s tolerancí + 2 body,

    2. 160 bodů s tolerancí + 4 body pro jednooborové i dvouoborové bakalářské studium čtyřleté; v dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 60 bodů s tolerancí + 2 body,

    3. 60 bodů s tolerancí + 4 body pro dvouleté jednooborové i dvouoborové magisterské studium navazující na bakalářské; v dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 30 bodů s tolerancí + 2 body,

    4. 100 bodů s tolerancí + 4 body pro tříleté jednooborové i dvouoborové magisterské studium navazující na bakalářské; v dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 50 bodů s tolerancí + 2 body,

    5. 180 bodů s tolerancí + 4 body pro jednooborové i dvouoborové magisterské studium; v dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 90 bodů s tolerancí + 2 body.

      Hodinový limit udává maximum, které nesmí být studijním plánem překročeno:

    6. 50 2H (2H = jednosemestrová dvouhodinovka) pro jednooborové i dvouoborové bakalářské studium tříleté; při dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 25 2H,

    7. 62 2H pro jednoborové i dvouoborové bakalářské studium čtyřleté; při dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 31 2H,

    8. 25 2H pro dvouleté jednooborové i dvouoborové magisterské studium navazující na bakalářské; při dvooborovém studiu každému z oborů přináleží 12,5 2H,

    9. 40 2H pro tříleté jednooborové i dvouoborové magisterské studium navazující na bakalářské; při dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 20 2H,

    10. 80 2H pro jednooborové i dvouoborové magisterské studium, v němž každému z oborů přináleží 40 2H.

    11. Bodové a hodinové limity podle čl. 7 odst. 2, písm. e) a j) jsou pro magisterské studium studijního programu Učitelství pro střední školy navýšeny o předměty a povinné atestace z pedagogickopsychologických disciplín.

  3. Do stanovených bodových limitů studijních plánů patří také povinné předměty společného základu studia v celkovém rozsahu 8 bodů, které se v případě dvouoborového studia dělí mezi oba obory:

    1. dvousemestrální kurz filozofie (2 x 2H, ZK),

    2. jeden cizí jazyk (typ zkoušky stanoví studijní plán oboru); pokud je zkouška z jazyka stanovena studijním plánem oboru, může obor jazykovou zkoušku ze společného základu nahradit jiným předmětem.

    Studenti prezenčního studia dále absolvují v 1. cyklu magisterského studia a v bakalářském studiu dvousemestrální kurz tělesné výchovy v rozsahu 2x2H, ukončený po každém semestru zápočtem. Bodový ani hodinový objem kurzů není započítáván do limitů podle čl.7/2.

  4. V každém akademickém roce musí základní součást zajišťující výuku oboru vypsat kurzy ukončené atestacemi v hodnotě nejméně 20 bodů u dvouoborového studia a 40 bodů u studia jednooborového tak, aby bylo možné složit všechny atestace stanovené studijním plánem nejpozději do konce standardní doby studia.

Čl. 8 Atestace

 

  1. Formami kontroly studia jsou:

    1. Kolokvium (Kv) – ústní neklasifikovaná forma atestace, při níž se ověřuje formou rozhovoru znalost v rozsahu odpřednášené látky. Kolokvium není vázáno na účast na přednášce. Udělení kolokvia se zapisuje v indexu na místě vyhrazeném pro zápočet slovem prospěl/neprospěl.

    2. Test (T) – písemná neklasifikovaná forma atestace, při níž student prokazuje dostatečnou znalost zřetelně vymezeného objemu látky. Může být samostatnou formou atestace nebo podmínkou pro připuštění ke zkoušce. Nemusí být vázán na účast v kursu. Zapisuje sem v rubrice pro zápočet slovem prospěl/neprospěl.

    3. Zápočet (Z) – neklasifikovaná forma atestace, která se uděluje za splnění komplexu povinností, jež učitel stanovil pro daný předmět; podmínkou může být účast na výuce, absolvování testů, referát, atd. Zapisuje se slovem započteno/nezapočteno.

    4. Zkouška (Zk) – klasifikovaná forma atestace, jíž se prověřují vědomosti studenta v příslušném předmětu a jeho schopnost samostatného odborného úsudku. Zkouška může být písemná, ústní či kombinovaná. Klasifikuje se stupnicí výborně – velmi dobře – dobře – neprospěl.

    5. Písemná práce (PP) – klasifikovaná forma atestace, při níž student prokazuje schopnost zpracovat zadané dílčí téma požadovaným způsobem a ve stanoveném rozsahu. Klasifikuje se stupnicí výborně – velmi dobře – dobře – neprospěl.

  2. Pro vymezení objemu studijních plánů a pro průběžnou kontrolu studia mají jednotlivé formy atestace následující bodovou hodnotu:

    kolokvium: 1 bod

    zkouška: 4 body

    test: 1 bod

    písemná práce: 4 body

    zápočet: 2 body

  3. Zkoušky (dle čl. 8, odst. 1d a čl. 9) lze skládat pouze v jednom řádném a dvou opravných termínech, tedy celkem třikrát. Další mimořádný termín je

    nepřípustný. Ostatní atestace lze skládat v jednom řádném a jednom opravném termínu.

  4. Splnění všech forem atestace potvrzuje učitel ve výkazu o studiu a na kartě atestací svým podpisem spolu s uvedením data, neúspěch v některém z termínů atestace učitel zaznamená do výkazu o studiu pouze datem, neprospěl/nezapočteno uvede až při posledním možném termínu. Zapisování výsledků atestací může rovněž probíhat elektronickou formou prostřednictvím studijního informačního systému. Termíny pro každý akademický rok stanoví opatření děkana.

Čl. 9 Souborné a státní zkoušky

 

  1. Postupová zkouška (dále jen “PZK”) je souborná zkouška uzavírající I. cyklus magisterského studia. Skládá se před zkušební komisí. Obsahuje 3 – 4 předměty stanovené studijním plánem. V případě dvouoborového studia skládá student PZK na každém z oborů.

  2. PZK může student skládat po složení všech atestací prvního cyklu studijního plánu oboru. Je povinen ji složit nejpozději do jednoho roku od konce semestru, jímž I. cyklus podle studijního plánu končí. Tato lhůta se počítá od zahájení studia oboru, nezapočítává se do ní doba přerušení studia a započítává se do ní počet let prohlášených za absolvované podle čl. 6, odst. 10.

  3. PZK vypisuje vedoucí základní součásti fakulty čtyřikrát za akademický rok, vždy v měsících prosinci, únoru, od poloviny května do poloviny června a v září. Konkrétní termíny vypíše nejpozději měsíc předem.

  4. Závaznou přihlášku k PZK podává student na předepsaném tiskopise vedoucímu základní součásti po kontrole předepsaných studijních povinností fakulty nejpozději 15 kalendářních dnů před daným termínem.

  5. BZK je veřejná, skládá se před zkušební komisí. Sestává ze dvou nebo tří částí – obhajoby bakalářské práce, na ni navazující zkoušky z diplomního oboru, ve dvouoborovém studiu pak ještě ze zkoušky z nediplomního oboru, která se skládá nezávisle na předchozích dvou částech. Obsah ústní zkoušky je integrován u dvouoborového studia do max. dvou zkušebních předmětů za každý obor, u jednooborového studia do max. čtyř zkušebních předmětů. O konání BZK nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise. Počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři.

  6. Bakalářskou zkoušku může student skládat po splnění všech studijních povinností bakalářského studijního plánu oboru.

  7. Bakalářská práce má rozsah podle povahy oboru a tématu, zpravidla však nejméně 40 stran formátu A4 (30 řádků na stránku, 60 znaků na řádku). Musí obsahovat formální náležitosti dle čl. 9 odst. 16. Bakalářská práce nemusí přinášet nové vědecké poznatky, postačuje samostatné shrnutí dosavadního zpracování problematiky, případně je zaměřena na užití oboru v praxi. Student musí prokázat schopnost orientace v odborné literatuře a práce s prameny. Odevzdává se ve dvou vázaných exemplářích. Musí být podána v jazyce českém, v cizím jazyce jen se souhlasem vedoucího příslušné základní součásti fakulty.

  8. Bakalářská práce je hodnocena výborně – velmi dobře – dobře – neprospěl. Student má právo navrhnout téma své bakalářské práce a jejího vedoucího z řad akademických pracovníků základní součásti fakulty. Téma zadává na základě žádosti studenta písemně vedoucí základní součásti fakulty.

  9. Obhajoba bakalářské práce je veřejná, koná se před zkušební komisí, která je zpravidla doplněna o vedoucího bakalářské práce a oponenta. Vedoucí a oponent písemně posoudí práci a navrhnou klasifikaci. Student musí mít možnost seznámit se s posudky včetně navržené klasifikace nejpozději tři pracovní dny před datem obhajoby. O klasifikaci rozhoduje komise v neveřejném hlasování.

  10. Závaznou přihlášku k BZK podává student na předepsaném tiskopise vedoucímu základní součásti fakulty po kontrole předepsaných studijních povinností nejpozději do 30.4., 31.7 nebo 15.12.

  11. SZZK je veřejná, skládá se před zkušební komisí. Je složena ze dvou nebo tří částí – obhajoby diplomové práce, na ní navazující zkoušky z diplomního oboru, ve dvouoborovém studiu pak ještě ze zkoušky z nediplomního oboru, která se skládá nezávisle na předchozích dvou částech. Součástí SZZK studijního programu Učitelství pro střední školy je obhajoba diplomové práce oboru (dvouoborové kombinace), jehož studijní plán je přímou součástí studijního plánu učitelství. Obsah ústní zkoušky je integrován u dvouoborového studia do max. dvou zkušebních předmětů za každý obor, u jednooborového studia do max. čtyř zkušebních předmětů. O konání SZZK nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise. Počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři.

  12. Diplomová práce má rozsah podle povahy oboru a tématu, zpravidla nejméně 60 stran formátu A4 (30 řádků na stránku, 60 typů na řádku). Musí mít formální náležitosti dle čl. 9 odst. 16. Odevzdává se ve dvou vázaných exemplářích. Musí být podána v jazyce českém, v cizím jazyce jen se souhlasem vedoucího příslušné základní součásti fakulty. Student musí prokázat schopnost samostatného tvůrčího zpracování problematiky.

  13. Student má právo navrhnout téma své diplomové práce a jejího vedoucího obvykle z řad pracovníků základní součásti. O zadání diplomové práce může požádat nejdříve po zahájení studia ve II. studijním cyklu. Diplomový úkol písemně zadává studentovi a další podmínky stanoví vedoucí základní součásti fakulty.

  14. Obhajoba diplomové práce předchází ústní zkoušce z předepsaných předmětů. Je veřejná, koná se před zkušební komisí, která je zpravidla doplněna o vedoucího diplomové práce a oponenta. Vedoucí diplomové práce a oponent písemně posoudí práci a navrhnou klasifikaci. Diplomová práce je klasifikována známkami výborně – velmi dobře – dobře – neprospěl. Student musí mít možnost seznámit se s posudky včetně navržené klasifikace nejpozději tři pracovní dny před datem obhajoby. O klasifikaci rozhoduje komise v neveřejném hlasování.

  15. Závaznou přihlášku k SZZK podává student na předepsaném tiskopise vedoucímu základní součásti fakulty po kontrole předepsaných studijních povinností nejpozději do 30.4., 31.7. nebo 15.12. Termíny pro odevzdání diplomových prací stanoví vedoucí základní součásti fakulty při dodržení obecných ustanovení dle čl. 9 odst. 17.

  16. Bakalářská, diplomová a disertační práce musí mít příslušné formální náležitosti: obsah, soupis použité literatury, poznámkový aparát a zpravidla přílohy. Na samostatném listě umístěném za titulním listem musí být prohlášení autora o původnosti práce: “Prohlašuji, že jsem bakalářskou (diplomovou, disertační) práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury”. Titulní list musí obsahovat tyto údaje:

    1. název vysoké školy, fakulty a základní součásti, kde byla práce podána,

    2. studijní obor, studijní program (platí pro doktorské studium)

    3. jméno autora práce

    4. název práce

    5. jméno vedoucího práce, případně konzultanta práce,

    6. rok podání práce.

  17. BZK a SZZK se konají ve třech obdobích:

    • poslední dva týdny v květnu a první týden v červnu,

    • poslední týdny v září,

    • poslední týden v lednu a první dva týdny v únoru.

    Konkrétní termíny stanoví děkan, a to do 10. 5., 1. 9. nebo 31.12. Pro obory, kde je to zdůvodněno, může děkan povolit odchylku od uvedených termínů.

  18. Příslušné části BZK nebo SZZK musí student složit nejpozději do dvou let od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy splnil předpoklady pro to, aby je mohl konat.

  19. Při dvouoborovém studiu se PZK a SZZK z jednotlivých oborů konají nezávisle na sobě.

  20. Zkušební komisi pro BZK a SZZK tvoří předseda a nejméně dva další odborníci v daném oboru. Předsedu a členy komise jmenuje děkan fakulty z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty; předseda je členem komise. Další členy komise jmenuje ministerstvo. Pokud se na výuce oboru podílí více základních součástí fakulty, dohodnou se jejich vedoucí na vhodném zastoupení. Konkrétní složení komise pro jednotlivou BZK a SZZK určuje děkan. V jednom studijním programu lze zřídit více komisí.

  21. PZK, BZK a SZZK i jejich části a jednotlivé předměty se klasifikují známkami výborně – velmi dobře – dobře – neprospěl. O klasifikaci rozhoduje komise neveřejným hlasováním. Známkou výborně se PZK, příslušná část BZK nebo SZZK klasifikuje právě tehdy, obdržel-li student z jednotlivých předmětů známku výborně nebo nejvýše z jednoho předmětu známku velmi dobře a z ostatních výborně. BZK nebo SZZK je hodnocena celkově výborně, pokud jsou všechny její části klasifikovány známkou výborně. Byl-li některý předmět PZK, části BZK nebo části SZZK klasifikován známkou neprospěl, klasifikuje se celá PZK nebo příslušná část BZK či SZZK známkou neprospěl a při opravném termínu se opakuje celá.

  22. PZK, BZK nebo SZZK nelze skládat, je-li se studentem vedeno disciplinární řízení, ve kterém disciplinární komise navrhla sankci vyloučení ze studia, děkan svým rozhodnutím neuložil sankci mírnější, nebo věc nevrátil komisi zpět, ani rektor rozhodnutí děkana nezrušil.

Čl. 10 Organizace a průběh atestací

 

  1. Ke každému kurzu vyhotovuje vyučující sylabus. Za jeho vyhotovení odpovídá vedoucí základní součásti. Sylabus musí být studentům k dispozici týden před zahájením kurzu a musí obsahovat: číslo kurzu podle Seznamu přednášek, jeho název a formu, jméno vyučujícího/-cích, jeho časový rozsah, stručnou charakteristiku obsahu, seznam povinné a doporučené literatury, formu atestace/-cí a požadavky k ní/nim, případně podmínky nutné k zápisu do kurzu. Sylaby musí být pro zápis do kurzů podle čl. 10, odst. 7 dostupné ve studijním informačním systému.

  2. Nejpozději 2 týdny před začátkem zkouškového období zkoušející vypisují nejméně tři termíny pro všechny zkoušky z kurzů ukončených v posledních třech semestrech a nejméně dva termíny pro všechny ostatní atestace z kurzů ukončených v posledních dvou semestrech. Intervaly mezi termíny je povinen volit tak, aby byly ve zkouškovém období rovnoměrně rozloženy. Pro zkouškové období v září vypíše nejméně jeden termín. Výjimku stanoví v odůvodněných případech před začátkem kurzu vedoucí základní součásti fakulty.

  3. Student se zapisuje k atestacím nejpozději tři pracovní dny před daným termínem. Do téže doby lze také přihlášku zrušit.

  4. Zkoušku je nutné složit nejpozději ve třetím zkouškovém období následujícím po ukončení kurzu, ostatní atestace nejpozději v druhém zkouškovém období následujícím po ukončení kurzu (nestanoví-li studijní plán jinak). V případě, že student neskládá atestace bezprostředně po ukončení kurzů, vychází požadavky na atestace ze sylabů kurzů platných v právě probíhajícím akademickém roce. Z výjimečných organizačních důvodů může vedoucí základní součásti požádat děkana o omezení doby pro skládání povinně výběrové atestace (např. na dobu krátkodobé stáže zahraničního lektora apod.)

  5. Na žádost studenta nebo učitele může vedoucí základní součásti fakulty povolit změnu zkoušejícího před prvním termínem zkoušky.

  6. Opravná zkouška se koná u téhož zkoušejícího nebo u náhradního zkoušejícího určeného vedoucím základní součásti fakulty. Děkan může povolit na žádost studenta nebo zkoušejícího konání opravné zkoušky před komisí, kterou sám jmenuje.

  7. Zápisy do kurzů, vypisování termínů atestací a přihlašování se k termínům atestací mohou probíhat elektronickou formou prostřednictvím studijního informačního systému. Termíny pro každý akademický rok stanoví opatření děkana.

Čl. 11 Přerušení studia

 

  1. Studium může být i opakovaně přerušeno. Celková délka přerušení spolu se skutečnou dobou studia (včetně prodloužení studia dle čl. 6 odst. 5) nesmí přesáhnout maximální dobu studia podle čl. 3 odst. 2. Studium lze přerušit jen jako celek, tedy ve dvouoborovém studiu na obou oborech současně.

  2. Děkan může studentovi přerušit studium na jeho písemnou žádost nebo z vlastního podnětu v případě, že je toho třeba k odvrácení újmy hrozící studentovi, pokud její původ nesouvisí s plněním studijních povinností. Pokud student požádal o přerušení poté, co prokázal splnění povinností v daném studijním roce a předtím, než se zapsal do dalšího studijního roku, a pokud nebylo se studentem zahájeno disciplinární řízení, děkan žádosti vyhoví.

  3. Studium lze přerušit nejméně na dobu jednoho semestru. Pominou-li důvody přerušení dříve, může děkan na písemnou žádost studenta ukončit přerušení studia před uplynutím původně stanovené doby přerušení. Po uplynutí doby přerušení má student právo opětovně se zapsat do studia. Pokud se v určeném termínu nezapíše, je mu ukončeno studium.

  4. S výjimkou velmi závažných, zejména zdravotních důvodů lze studium přerušit nejdříve po ukončení prvního roku studia.

  5. Dnem přerušení studia pozbývá student postavení studenta podle zákona o vysokých školách. Během přerušení studia nemohou započít ani pokračovat lhůty pro vykonání studijních povinností.

  6. Pokud během přerušení studia došlo ke změně studijního plánu v daném cyklu studia, pokračuje student podle původního studijního plánu v daném cyklu studia. Není-li to možné, stanoví děkan na doporučení vedoucího příslušné základní součásti fakulty pro dokončení daného cyklu studia ve výjimečných a řádně odůvodněných případech individuální studijní plán, případně může studentovi určit vykonání rozdílových zkoušek ve stanovené lhůtě.

Část III Doktorské studium

Čl. 12 Oborová rada

 

  1. Studium v doktorských studijních programech sledují a hodnotí oborové rady ustanovené podle § 47 odst. 6 zákona o vysokých školách a čl. 23 odst. 5 a 6 Statutu UK a čl. 23 Statutu fakulty. Za jejich činnost odpovídá děkan.

  2. Oborová rada zejména

    1. na návrh školitele schvaluje individuální studijní plány,

    2. navrhuje složení přijímacích komisí,

    3. navrhuje vypsání přijímacího řízení do příslušného studijního programu,

    4. navrhuje školitele a konzultanta,

    5. na návrh školitele schvaluje téma disertační práce,

    6. pravidelně, nejméně jednou ročně, schvaluje hodnocení plnění individuálního studijního plánu, předložené školitelem,

    7. navrhuje předsedu a členy komise pro SDZK a pro obhajobu disertační práce.

  3. Za administrativní zajištění práce oborové rady odpovídá vedoucí příslušné základní součásti fakulty.

Čl. 13 Studijní plán

 

  1. Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele a zpravidla za účasti konzultanta. Školitele a konzultanta pro daného studenta na návrh oborové rady jmenuje a odvolává děkan.

  2. Studijní plán určuje objem studia, téma disertační práce, obsahuje výčet povinných předmětů a způsob jejich atestace, všechny další studijní povinnosti, případný podíl studenta na pedagogické činnosti a předměty SDZK. Součástí studijního plánu je vždy atestace z filozofie a cizího jazyka a oborové atestace v objemu 10 až 20 bodů podle čl.8 odst.2.

  3. Studijní plán může být se souhlasem oborové rady měněn na počátku každého akademického roku.

Čl. 14 Průběh, formy kontroly a přerušení studia

 

  1. Školitel provádí pravidelně, nejméně však jednou ročně hodnocení plnění individuálního studijního plánu, zejména složení předepsaných atestací. Závěrem tohoto hodnocení je jedno z následujících konstatování:

    1. student plní individuální studijní plán,

    2. student neplní některé části individuálního studijního plánu; v tomto případě po poradě se školitelem oborová rada stanoví podmínky nápravy tohoto stavu,

    3. student nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu; tato skutečnost se posuzuje tak, že nastal případ uvedený v čl. 19 odst. 1 písm. a).

  2. Student doktorského studijního programu může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše dvakrát, tj. má právo na jeden opravný termín. Výsledky zkoušek jsou klasifikovány “prospěl” – “neprospěl”.

  3. Nestanoví- li odstavce 2, 4 a 5 jinak, platí pro průběh, formy kontroly a přerušení studia v doktorském studijním programu část II. tohoto řádu.

  4. Pokud student písemně požádá o přerušení studia a nebylo-li se studentem zahájeno disciplinární řízení, děkan této žádosti vyhoví. Takto lze studium přerušit nejméně na dobu jednoho semestru. Nejdelší celková doba přerušení studia je pět let.

  5. Stipendium hrazené z dotace je přiznáno všem studentům prvního až třetího roku presenční formy doktorského studia. Podrobnosti stanoví stipendijní řád Univerzity Karlovy.

Čl. 15 Státní doktorská zkouška

 

  1. Podmínkou pro připuštění ke státní doktorské zkoušce (SDZK) je splnění všech povinností stanovených studijním plánem.

  2. SDZK se koná před zkušební komisí (dále jen “komise”). Průběh a vyhlášení výsledků SDZK jsou veřejné.

  3. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan fakulty z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty; alespoň jeden člen komise není členem akademické obce fakulty. Členem komise je zpravidla školitel. Předseda je členem komise. Další členy komise jmenuje ministerstvo. O konání státní zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise; počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři. Pro jeden studijní program lze zřídit více komisí.

  4. SDZK se skládá z jedné části a lze ji opakovat jen jednou. Klasifikuje se “prospěl” – “neprospěl”. O klasifikaci jednotlivých předmětů SDZK rozhoduje komise v neveřejném hlasování; v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy

  5. SDZK nelze skládat, je-li se studentem vedeno disciplinární řízení, ve kterém disciplinární komise navrhla sankci vyloučení ze studia, děkan svým rozhodnutím neuložil sankci mírnější, nebo věc nevrátil komisi zpět, ani rektor rozhodnutí děkana nezrušil.

  6. Řádný a opravný termín konání SDZK stanoví děkan. Každý tento termín se nejméně měsíc předem zveřejní na úřední desce.

  7. K termínu SDZK se student přihlašuje písemně nejpozději 15 kalendářních dnů před daným termínem.

  8. Studentu, který se z vážných příčin nedostavil k SDZK, a který do tří dnů svou neúčast řádně zdůvodnil, umožní děkan vykonat zkoušku v nejbližším možném termínu; tento termín se považuje za řádný. Nedostaví-li se student k termínu SDZK, umožní mu děkan další termín až po předložení zdůvodněné písemné omluvy.

Čl. 16 Disertační práce

 

  1. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Disertační práci student odevzdává ve třech vázaných exemplářích. Musí být podána v jazyce českém, v cizím jazyce jen se souhlasem oborové rady, a musí mít formální náležitosti dle čl. 9 odst. 16. Disertační práce musí být podána k obhajobě nejpozději šest měsíců před uplynutím maximální doby studia. Podmínkou pro připuštění k obhajobě disertační práce je úspěšné složení SDZK.

  2. Pro účely obhajoby student předloží teze své disertační práce. Teze disertační práce předloží student ve 20 exemplářích na oddělení vědy. Rozsah tezí nesmí překročit 15 stran formátu A4 podle platných odborných norem. Teze musí v záhlaví obsahovat tyto údaje:

    1. název vysoké školy, fakulty, základní součásti, kde se koná obhajoba,

    2. studijní program, ve kterém je práce předkládána,

    3. jméno studenta,

    4. název disertační práce,

    5. jméno předsedy komise,

    6. jméno školitele a oponentů,

    7. termín a místo konání obhajoby.

  3. Obhajoba disertační práce (dále jen “obhajoba”) se koná před komisí. Průběh a vyhlášení výsledků obhajoby jsou veřejné.

  4. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan fakulty z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty; alespoň jeden člen komise není členem akademické obce fakulty. Členem komise je zpravidla školitel. Předseda je členem komise. Další členy komise jmenuje ministerstvo. O konání obhajoby se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise; počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři. Pro jeden studijní program lze zřídit více komisí.

  5. Komise ustanoví dva oponenty, kteří vypracují posudek předložené disertační práce. Oponentem nemůže být ustanoven školitel nebo konzultant. Další posudek disertační práce vypracuje školitel.

  6. Obhajoba disertační práce se klasifikuje “prospěl” – “neprospěl”. O klasifikaci rozhoduje komise v neveřejném hlasování; v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Pokud komise stanovila klasifikaci “neprospěl”, určí, zda je nutné práci přepracovat nebo doplnit. Opakování obhajoby je možné nejdříve za šest měsíců. Obhajobu lze opakovat jen jednou.

  7. Obhajobu nelze konat, je-li se studentem vedeno disciplinární řízení, ve kterém disciplinární komise navrhla sankci vyloučení ze studia, děkan svým rozhodnutím neuložil sankci mírnější, nebo věc nevrátil komisi zpět, ani rektor rozhodnutí děkana nezrušil.

Část IV Ukončení studia

Čl. 17 Řádné ukončení studia

 

  1. Bakalářské a magisterské studium se ukončuje dnem vykonání poslední části státní závěrečné zkoušky. Dvouoborové studium je ukončeno vykonáním SZZK z obou studovaných oborů, uzavření jednoho oboru dvouoborového studia neopravňuje k vydání magisterského diplomu. Doktorské studium se ukončuje dnem obhájení disertační práce.

  2. Celkový výsledek bakalářského nebo magisterského studia se hodnotí na základě výsledků atestací v rámci povinného studijního plánu, PZK, BZK a SZZK stupnicí prospěl s vyznamenáním – prospěl. Hodnocení s vyznamenáním se přiznává studentům, kteří absolvovali studium svého oboru (u dvouoborového studia oborů), včetně předmětů PZK, s průměrným prospěchem alespoň 1,50, žádnou zkoušku neskládali v opravném termínu, nebyli hodnoceni známkou dobře a při SZZK byli hodnoceni známkou výborně. Student, který by mohl získat hodnocení s vyznamenáním, brání mu v tom však nejvýše dvě známky dobře za celé studium, může požádat děkana o možnost vykonat opravné zkoušky z příslušných předmětů. Tyto opravné zkoušky je nutno složit před poslední SZZK a nelze je opakovat.

  3. Student, který složil všechny studijní povinnosti předepsané studijním plánem, avšak ani v opravných termínech nesložil SZZK, může požádat děkana o úřední výpis všech složených zkoušek.

  4. Jako doklad řádného ukončení studia se absolventovi bakalářského a magisterského studijního programu uděluje při promoci vysokoškolský diplom a vysvědčení o BZK nebo SZZK. Absolvent si na základě žádosti může vyžádat potvrzení o složených zkouškách jako dodatek k diplomu. Absolventům bakalářského studia se uděluje akademický titul bakalář (zkratka Bc., uváděná před jménem), absolventům magisterského studia se uděluje akademický titul magistr (zkratka Mgr., uváděná před jménem), absolventům doktorského studia se uděluje akademický titul doktor (zkratka PhD, uváděná za jménem).

Čl. 18 Jiné ukončení studia

 

  1. Studium se dále ukončuje:

    1. zanecháním studia; dnem ukončení je den, kdy bylo fakultě doručeno písemné prohlášení studenta o zanechání studia

    2. nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu, tedy pokud student:

      1. nesloží atestaci z povinného či povinně volitelného předmětu,

      2. nesplní předepsaný objem bodů k příslušnému roku studia,

      3. nesloží ve stanoveném časovém limitu PZK, BZK nebo SZZK

      4. neukončí řádně studium do konce maximální doby studia,

      5. nezapíše se do studia nebo dalšího roku studia,

      6. studující jeden obor dvouoborového studia podle čl. 2, odst. 4, písm.b) nesplní průběžnou kontrolu studia podle čl. 6, odst.5,

      7. nezapíše se ke studiu ve stanoveném termínu po ukončení přerušení.

      8. nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu podle čl. 14, odst. 1, písm.c.

    3. odnětím akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva

    4. zánikem akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, ke kterému univerzita oznámila zrušení studijního programu

    5. vyloučením ze studia podle disciplinárního řádu; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

    Rozhodnutí děkana o ukončení studia se v těchto případech vydává bezprostředně poté, co předmětná skutečnost nastala.

  2. Student může být znovu přijat ke studiu na fakultu, i na týž obor pouze na základě nového přijímacího řízení. Přijetí studenta na tentýž obor jednooborového studia nebo tutéž kombinaci dvouoborového studia, kterou již studuje, je vyloučeno.

  3. Studentovi, který byl znovu přijat ke studiu po předchozím ukončení studia, může děkan uznat atestace dle čl. 6, odst. 10.

  4. Student, jemuž bylo ukončeno studium, může požádat děkanát o úřední výpis složených zkoušek.

Část V

Čl. 19 Přechodná ustanovení

 

  1. Studenti, kteří studují v dalším studijním programu podle studijního plánu pro dvouoborové studium, dokončí studium za podmínek stanovených děkanem po schválení senátem.

  2. Na studenty, kteří ke dni 12.3.1998 studovali ve II. cyklu, se nevztahuje ustanovení čl. 6 odst. 5. Podmínkou pro zápis do každého dalšího studijního roku je dostatečný (minimální) objem bodů získaných za atestace v rámci povinného studijního plánu do konce daného studijního roku:

    Jednooborové studium – Dvouoborové studium

    5. rok – 110 bodů – 126 bodů

    6. rok – 135 bodů – 154 bodů

    7. rok – bodový objem odpovídající splnění studijního plánu

  3. Na studenty, kteří ke dni 12.3.1998 studovali v I. cyklu, se nevztahuje ustanovení čl. 6 odst. 5. Podmínkou pro zápis do dalšího studijního roku je dostatečný (minimální) objem bodů získaných za atestace v rámci povinného studijního plánu do konce daného studijního roku:

    Pro studenty studující podle studijního plánu s PZK po 4. semestru

    3. rok složení PZK

    Pro studenty studující podle studijního plánu s PZK po 5. a 6. semestru:

    Jednooborové studium

    3. rok 65 bodů

    4. rok složení PZK

    Dvouoborové studium

    3. rok 76 bodů

    4. rok složení PZK

  4. Po vypršení posledního možného termínu PZK je podmínkou pro zápis do každého dalšího studijního roku dostatečný objem bodů získaných za atestace v rámci druhého cyklu povinného studijního plánu do konce daného studijního roku.

  5. Pro studenty studující podle studijního plánu s PZK po 4. semestru

    Jednooborové i dvouoborové studium

    4. rok 40 bodů/ tolerance 10 bodů

    5. rok 80 bodů/ tolerance 8 bodů

    6. rok 100 bodů/ tolerance 8 bodů

  6. Pro studenty studující podle studijního plánu s PZK po 5. nebo 6. semestru

    Jednooborové i dvouoborové studium

    5. rok 40 bodů/ tolerance 8 bodů

    6. rok 60 bodů/ tolerance 8 bodů

  7. Na období do nové akreditace doktorských studijních programů zpracují oborové rady rámcový studijní plán podle čl. 14 odst. 2. Toto ustanovení se netýká studentů přijatých před datem, kdy vstoupil v účinnost tento SZŘ.

Čl. 20 Závěrečná ustanovení

 

  1. tento předpis byl schválen akademickým senátem Filozofické fakulty dne 8.7.1999

  2. tento předpis nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze 24.9.19991

pdf ke stažení

Poznámky


1

Akademický senát univerzity schválil změny tohoto vnitřního předpis dne 30.11.2001, 30.1.2004, 16.4.2004.