Den latiny 2016

den_latiny_banner_top_ 583×250

 

 

 

 

 

 

Ústav řeckých a latinských studií FF UK zorgranizoval  22. listopadu 2016 ji pátý ročník Dnu latiny.

Program:

10.00   Velká aula FF UK, m. č. 131   Zahájení

10.20   Velká aula FF UK, m. č. 131den latiny 2016 2

Lenka Bobková: Učednická léta Karla IV.

Základy svých vladařských představ Karel IV. získal v době svého raného mládí ve Francii a v Itálii. Tehdy také nabyl svého vzdělání, k němuž patřila mimo jiné i znalost latiny, diplomatického, teologického a literárního jazyka středověku. Ve zralém věku sám napsal latinsky legendu o sv. Václavu a také vlastní životopis, ve kterém zachytil i své italské zkušenosti z let 1331–1333. Popsal skutečné události, nebo stylizované naučení pro svého syna?

Součástí Dne latiny bylo i představení divadelního souboru Lauriger Mors et Cupido a Atalanta a Hippomanes (interludia ze hry Arnold Engel, SJ Costis sive Catharis Partheno–Martyr Alexandrina, 1656) v kostele sv. Jana Nepomuckého na Skalce na Novém Městě pražském od 19 hodin.

místnost 11.30–12.15 13.15–14.00 14.15–15.00

 

131

 

Pavel Titz: Pompeje. Život, smrt a zmrtvýchvstání antického města

Přednáška představí Pompeje nejen zorným úhlem jejich tragického zániku, ale též z hlediska jejich mnohasetletého vývoje. S výsledky moderních výzkumů se posluchači seznámí prostřednictvím příběhů některých obyvatel města.

 

 

Michal Skřejpek: Hranice a cizinci v antickém Římě

Pojetí různých druhů hranic a právní postavení cizinců, včetně jejich integrace, v právu Římské říše.

 

 

Sylva Fischerová: Hippokratova Přísaha

Hippokratova Přísaha je jedním z nejvlivnějších a zároveň nejmysterióznějších textů starověku. Cílem přednášky je představit současné názory na její původ a charakter i na osobu jejího autora.

 

 

104

 

Lucie Doležalová: Středověké umění paměti

Jak se proměnila antická ars memorativa v období středověku? Kdo ji používal, jak a proč? A jak si tím můžeme být tak jistí?

 

 

 

Martina Jamborová – Kateřina Voleková:

Felix populis dominetur – zčasten jsa nad lidem panuj!

Staročeský překlad korunovačního řádu Karla IV. je pozoruhodným výsledkem zápasu překladatele s náročným latinským textem. Hledání nejpřiléhavějšího staročeského znění bylo skutečným překladatelským oříškem.

 

 

David Eben: Karel Veliký a zrození gregoriánského chorálu

Dějinné okolnosti kolem vzniku gregoriánského chorálu jsou stále obestřeny řadou tajemství. Pokusíme se hledat řešení prostřednictvím několika textů z doby Karla Velikého. Výklad bude doprovázen praktickými příklady a aktivně se budou moci zapojit i účastníci přednášky.

 

 

200

 

Ivan Prchlík: Romanes eunt domus aneb „Co pro nás kdy Římané udělali?!“

Film Monty Pythonův života Briana, který v době svého vzniku v roce 1979 vyvolal skandál, je nenásilnou studnicí poznatků o době, kdy se v římské říši zrodilo křesťanství.

 

 

 

Michal Ctibor: Jak se zbavit strachu z bohů, smrti a posmrtných trestů?

Když se epikúrejský básník Lucretius rozhlédl kolem sebe, neviděl sebevědomé římské občany oděné v bělostnou togu, nýbrž jen samé uzlíčky nervů, polekané, kdy na ně dopadne tvrdá boží pěst. Jediný způsob, jak se přestat bát a začít žít, je podle něj poznat Podstatu světa.

 

 

Radek Chlup: Věštění a jeho role v životě antického člověka

Věštění se z dnešního hlediska může jevit jako projev fatalismu. Bližší pohled do antických pramenů však ukazuje, že se věštění s lidským rozhodováním nijak nevylučovalo, a naopak představovalo způsob, jak mu dodat větší hloubku a váhu.

 

 

201

 

Kateřina Bobková–Valentová: Tělocvik v latině?

Výuka na jezuitských gymnáziích byla zaměřena na zvládnutí latiny jako jazyka vzdělanců. K základům vzdělání však patřily i jiné znalosti a dovednosti. Jaké předměty se vyučovaly, jaký měli žáci rozvrh hodin a jak výuka probíhala? Jak to bylo se zákazem mluvit rodným jazykem a kam se chodilo cvičit?

 

 

Magdaléna Jacková: Jezuité a jejich divadlo pro děti a mládež

Jezuité byli v českých zemích po dvě stě let nejvýznamnějšími provozovateli gymnázií, a tedy i nejvýznamnějšími autory her pro děti a mládež. Jak vypadaly latinské hry, které psali pro své žáky? O čem vlastně byly? A proč by nás dnes měly zajímat?

 

 

Vladimír Urbánek: J. A. Komenský a korespondenční sítě 17. století

Jakou roli hrály korespondenční sítě v evropské „republice učenců“ a jaké místo v ní zaujímal Komenský? Jak se dopisy psaly, odesílaly, přijímaly, opisovaly a uchovávaly? Jak se šířily informace o vědeckých, politických a náboženských novinkách?

 

 

 

300

 

Lucie Pultrová: Příběh latiny

Těžko hledat na světě jiný jazyk, který by měl tak barvitou historii, jako právě latina. Jak se k sobě mají latina velkého Cicerona, latina našich nejstarších legend a třeba moderní románské jazyky? A „kterou“ latinu se vlastně učíme dnes?

 

 

Jan Kalivoda: Antický člověk a jeho čas

„Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let.“ (Genesis 1:14) Vývoj a základní pojmy starověké chronologie, jež dodnes určuje roční koloběh života křesťanských církví.

 

 

Jakub Žytek: SAXA LOQVVNTVR

Jak rozumět latinským nápisům a co se v nich lze dočíst? Vizuálně atraktivní přednáška představí rozličné latinské nápisy v Praze.

 

 

301

 

Ján Bakyta: Kdo je Říman?

Na tuto zdánlivě banální otázku neexistovala zřejmě nikdy jasná odpověď. V pozdní antice a středověku byla zdrojem diplomatických skandálů. A co mají s Římany společného Romové?

 

Jan Souček: Antické dědictví a naše současnost

Co vše z dávného  antického dědictví je stále živé v naší přítomnosti, aniž si to často uvědomujeme?

 

 

Konstantinos Tsivos: Význam antického dědictví pro současné Řecko: chlouba nebo zkáza?

Mají vůbec něco společného současní Řekové se svými antickými předky? Je zdůrazňování antiky ku prospěchu, nebo ke zkáze dnešní řecké společnosti? Jak se projevuje kult antických předků na řeckém nacionalismu?

 

 

Týmová studovna

 

Bořivoj Marek: At ego tibi sermone isto Milesio varias fabulas conseram… (Apuleius Metamorphoses 1,1)

Pohádky a napínavé historky vždy těšily a budou těšit nejen děti. Proč tedy nezapojit fantazii a nepokusit se sestavit si během semináře vlastní kratší latinské vyprávění či pohádkový příběh?

 

 

Jan Zdichynec – Alena Bočková: Dějepis zblízka. Škola a rodina v latinských pramenech.

Zápisy o křtech, svatbách a pohřbech v církevních matrikách, univerzitní diplomy či nápisy na náhrobcích jsou latinské texty, s nimiž se ve svém životě setká snad každý. V semináři si představíme tyto i další latinské prameny, se kterými běžně pracují historikové středověku i novověku.

 

 

Bořivoj Marek: Quid istuc obsecro est? aneb What the hell is this?

Hovorová angličtina na nás téměř dennodenně prší z internetu, filmů a často i přímo na ulicích. Jak asi vypadala hovorová latina, podobaly se některé fráze? Zkusme si na to odpovědět a vzít si na pomoc římskou komedii.