Den latiny 2014

Dne 25. listopadu 2014 se na Filozofické fakultě UK v Praze konal v pořadí již třetí “Den latiny”. Jedná se o celodenní sled přednášek a seminářů na různá témata, která navzájem spojuje právě latinský jazyk. Program je koncipován především pro středoškolské studenty a jejich pedagogy.

Akce proběhla na nám. Jana Palacha 2 (Praha 1) od 10:00. Vybrané prezentace a jiné dokumenty nabízíme ke stažení (viz níže uvedený program).

den_latiny_banner_maly_2014

Program akce

10.00   Velká aula FF UK, m. č. 131)  Zahájení

10.20   Velká aula FF UK, m. č. 131)   Jan Kalivoda: Humanitní vzdělání – okov a opora evropské kultury

Řecky mluvící kultura východního Středomoří si vytvořila v době následující po taženích Alexandra Makedonského vzdělávací model „svobodných umění“. Převzala ho rovněž římská, latinsky mluvící společnost, která v něm vychovávala své kulturní i mocenské elity po staletí trvání římské říše, a také západní křesťanská církev, jíž tento model sloužil po celý středověk a v období renesance i baroka. Stal se tak inspirujícím i svazujícím společným jmenovatelem evropských kulturních dějin.

 

místnost

11.30–12.15

13.15–14.00

14.15–15.00

 

131

 Michal Skřejpek: Adopce není adopce – je latina mrtvý jazyk?
Úskalí používání latinských právních termínů a principů římského práva v současné době a dnešní podoby římského práva.
Pavel Titz: Od Romulovy chatrče k císařskému paláci
Přednáška představí skromné architektonické počátky Říma v době železné tak, jak je objevili archeologové, a bude dále sledovat vývoj životního stylu římských elit v době republikánské, době raného císařství i pozdní antiky.
Václav Marek: Octavianus Augustus v Alexandrii
V r. 30 př. n. l. během svého pobytu v dobyté Alexandrii navštívil Octavianus mimo jiné i hrob Alexandra Velikého. Jaké asi byly jeho úvahy nad mumifikovaným tělem velkého krále? 

 

104

Sylva Fischerová: Antický román (Dafnis a Chloé, Petronius a další)
Antický román je ze všech žánrů antické literatury žánrem možná nejvlivnějším, ale také nejzáhadnějším. Přednáška se pokusí představit jeho specifika, různé teorie o jeho vzniku i o jeho čtenářstvu, stejně jako měnící se názory vědecké komunity na jeho povahu.
Martin Bažil: Odi et amo. Catullus a jeho české překlady aneb proč je důležité číst (i) originál
Odi et amo – to přece umí přeložit každý! Nebo ne? Přednáška s četbou představí dějiny (marných) českých pokusů překládat Catulla a jeho nejslavnější dvojverší.Ke stažení: elektronická prezentace a nejslavnější dvojverší
Věra Schifferová: Antické kořeny Komenského etiky
V čem podle Komenského spočívá dobro člověka? Jaké Komenský dává rady, abychom žili rozumně a šťastně? Jak souvisí uměřenost a „oproštěnost“ s naší osobní svobodou a nezávislostí?

 

200

Jan Souček: Alexandr Veliký – počátek nové epochy
K porážce mohutné perské říše přispěly nejen Alexandrovy vojenské schopnosti, ale i jeho snaha vyrovnat se svým bájným předkům.
Konstantinos Tsivos: Řekové nebo Římané? Vnímání dějin v současném Řecku
Co spojuje současné Řeky s jejich antickou minulostí? Jak vnímá řecké dějepisectví římské a byzantské dědictví? Jaké dopady má teorie nepřerušené kontinuity řeckého národa na současnou řeckou společnost.Otázka (dis) kontinuity řeckých dějin v novodobé řecké historiografii
Jakub Žytek: Prognosis incerta
Jaká je podoba současné medicínské latiny? Zůstává oblast medicíny onou poslední výspou latinářů 21. století? Průhled do praxe s četnými ukázkami představí funkci a používání latiny v anatomické i klinicko-patologické terminologii.

 

201

Iva Adámková: Klášterní život ve středověku
Jakými pravidly se řídily středověké kláštery? Kdo je stanovil a co všechno tyto předpisy určovaly? Přednáška představí latinské prameny k počátkům mnišství a seznámí s každodenním životem za klášterními zdmi.
Lucie Doležalová: Středověký smích
Středověk plný špíny, moru a válek není obecně považován za zvlášť zábavné období. Kdo se ve středověku smál? Čemu? A jak to můžeme vědět?
Hana Šedinová – Barbora Kocánová: O drakovi a dalších podivuhodnostech ze středověkých představ o přírodě
Jak a proč se z antického hada ve středověku stal okřídlený drak a kde všude jej středověcí autoři spatřovali? Pojďte s námi nahlédnout do středověkých rukopisů.

 

300

Lucie Storchová: Pro mě jsi pražská Sapfó
Jak se musela prezentovat mladá latinská básnířka, aby si ji kolem roku 1600 všimli její učení kolegové? Co psali humanisté z celé Evropy, když chtěli zalichotit pražské Sapfó”? A co si psali za jejími zády?
Daniela Urbanová: Magie ve službách lásky aneb on chce ji, pokud možno teď hned
Přednáška představí zmínky o magických praktikách v souvislosti s nenaplněnou či nešťastnou láskou u římských autorů, doklady latinských milostných kouzel a magických předpisů.
Ivan Prchlík: Antika a její Koniášové
I v antice končily tu i onde knihy či jiné písemnosti na hranici. Důvody k tomu ale byly pestřejší než v dobách pozdějších a někdy byly i docela kuriózní. 

 

301

Evžen Kindler: Co víme o nejstarších latinských zpěvech?
Staré latinské zpěvy se svou svobodou od tradičních dur-mollových tónin, od harmonie a pevného rytmu překvapivě blíží moderní vážné hudbě. Analogie s hudbou antiky budou ukázány v notách i zazpívány.
Pavlína Šípová: Návštěva divadla v antice
aneb Kdy se do divadla chodilo, kdo tam chodil, kdo tam hrál, co to obnášelo a kolik to všechno stálo.
Erik Martin Lawart: Stopy Říma na našich chodidlech
Víte, že boty, které nosíme, vymysleli většinou už staří Římané? Přednáška představí vliv římského obuvnictví na řemeslnou kulturu dneška.

 

Týmová studovna

Bořivoj Marek: Matrona quaedam Ephesi…
Pojďme se podívat na část díla muže, o kterém Tacitus napsal, že den prospával a noc trávil v povinnostech a radovánkách, enfant terrible římské literatury, Petronia. Jeho vyprávění o paní z Efesu podává krásný příklad antické – lehce pikantní – novely.
Diskuse s Marcelou Slavíkovou z Křesťanského gymnázia v Praze nad koncepcí chystané učebnice latiny pro střední školy. Bořivoj Marek: Quid istuc obsecro est? aneb What the hell is this?
Hovorová angličtina na nás téměř dennodenně prší z internetu, filmů a často i přímo na ulicích. Jak asi vypadala hovorová latina, podobaly se některé fráze? Zkusme si na to odpovědět a vzít si na pomoc římskou komedii.

Součástí Dne latiny je i představení divadelního souboru Lauriger ‪Obrazy z legendy o svaté Kateřině (Arnold Engel SI: Costis sive Catharis Partheno-Martyr Alexandrina, 1656) od 18:30 hodin.