Ve dnech 4.–8. července 2017 proběhne v Anežském klášteře v Praze doposud největší setkání odborníků na hudbu starších období – Mezinárodní konference o středověké a renesanční hudbě (Medieval and Renaissance Music Conference). 45. ročníku prestižního setkání se účastní přes tři sta českých a zahraničních muzikologů. Akci doprovodí série koncertů a výstav, na nichž si bude veřejnost moci prohlédnout například originál známého Jistebnického kancionálu.
Poprvé za bývalou železnou oponou
Idea každoročního muzikologického setkání Medieval and Renaissance Music Conference (MedRen) vzešla v 70. letech 20. století z podhoubí vzrůstajícího zájmu o výzkum hudby před rokem 1600. Zprvu čistě britská iniciativa se v 90. letech ujala i na pevnině a od té doby se v pořadatelství střídala kontinentální západoevropská a ostrovní města, např. Oxford, Vídeň, Tours, Barcelona, Brusel či Utrecht. Se 45. ročníkem konference MedRen pokořila další geograficko-politický předěl: Praha je první město za někdejší železnou oponou, které tuto významnou akci hostí.
Na konferenci, kterou pořádají Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě, se sjede 270 referujících účastníků z 28 zemí (z 20 evropských a dále z USA, Kanady, Brazílie, Austrálie, Hong Kongu, Gruzie, Arménie a Izraele). Akce tak patří k největším svého druhu v oblasti výzkumu starší evropské hudby.
Nynější pořadatelství je nejen výsledkem několikaletých snah české vědecké diplomacie, ale i vyjádřením uznání zdejší poválečné tradici medievistického a raněnovověkého bádání. Zejména díky vědecké práci Jaromíra Černého se středoevropská témata začala vracet do mezinárodního diskursu, a to navzdory nepříliš dávné politické izolaci střední Evropy a ztíženým podmínkám, se kterými se museli potýkat zdejší vědci. Na Černého poznatky navazují od 90. let 20. století jeho žáci z Ústavu hudební vědy FF UK.
Hudba není ani vážná, ani stará
Téměř tři sta odborníků z celého světa od Hong Kongu po Brazílii představí středověkou a renesanční hudbu jako stále živé a aktuální téma. „Posláním setkání je ukázat, že hudba není ani vážná, ani stará, je taková, jací jsme my jako posluchači a jaké role jí přisuzujeme, nezávisle na čase a prostoru, v němž zaznívá,“ říká jedna z organizátorek, Lenka Hlávková z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty. „Již několik generací evropských muzikologů se snaží skrze písemné prameny hledat cesty ke zvukové podobě a vícerozměrnému obrazu naší minulosti a při tom odkládat brýle politiky, světonázoru i individuální kulturní zkušenosti.“
Doprovodné akce: Koncerty a výstavy
Ve středu 5. 7. 2017 zazní v Anežském klášteře převážně vokální program Regina luctus – Královna smutku, věnovaný hudbě přelomu 13. a 14. století spojené s královským dvorem Václava II. a Guty Habsburské. Na přípravě koncertu se podílejí Tiburtina Ensemble s uměleckou vedoucí Barborou Kabátkovou a Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena. Tento koncert je z kapacitních důvodů určen pouze registrovaným účastníkům konference. Záznam z koncertu odvysílá ČRo3 Vltava.
Pro veřejnost je připraven koncert 7. 7. 2017 od 19.30 hod. v kostele U Salvátora (Salvátorská 1, Praha 1) a je věnován 500. výročí luterské reformace. Vystoupí vokální soubor Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíka. Zazní mimo jiné hudba pražských luteránských skladatelů rudolfinské doby.
Během konference bude veřejnosti zpřístupněna i mimořádná výstava Hudební klenoty české reformace. Rukopisy a tisky 15.–17. století ze sbírek Národního muzea, a to v Národním muzeu – Českém muzeu hudby (Karmelitská 2, Praha 1). Bude zde k vidění ojedinělá kolekce nejvýznamnějších hudebních pramenů české hudby před rokem 1620. Kromě tisků z doby Rudolfa II. si budou návštěvníci moci prohlédnout známý Jistebnický kancionál a graduál Martina Bakaláře z Vyskytné. Výstava se bude konat pouze v době konání konference, tedy od 5. do 9. července 2017 vždy od 10 do 18 hodin.
Obr. 1 Jistebnický kancionál. Kdož jsú boží bojovníci Obr. 2 Jistebnický kancionál. Zdroj: Národní muzeum
Doprovodným projektem je rovněž virtuální výstava hudebních rukopisů 12.–16. století ze sbírek Národní knihovny …a slovo se stalo hudbou. Na webových stránkách www.manuscriptorium.com si zájemci budou moci prohlédnout původní notové záznamy středověké a renesanční hudby, jejich současné přepisy a pustit nahrávku dané skladby. Vše doplňuje vysvětlující komentář. Jedná se o výsledek spolupráce Ústavu hudební vědy FF UK a Národní knihovny ČR s využitím databáze digitalizovaných rukopisů Manuscriptorium. Projekt bude spuštěn 4. července a jeho plnou verzi bude možno využívat do konce letošního roku.
Slavnostní zahájení konference spolu se spuštěním projektu …a slovo se stalo hudbou proběhne 4. července 2017 v 18 hodin v Anežském klášteře.
Záštitu nad konferencí přijali
Mgr. Daniel Herman, ministr kultury ČR
doc. Mirjam Friedová, Ph.D., děkanka Filozofické fakulty UK v Praze
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., rektor UK v Praze
Mgr. Adriana Krnáčová, MBA, primátorka hl. m. Prahy
doc. JUDr. Pavel Svoboda, Ph.D., D.E.A., poslanec Evropského parlamentu
Konference se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.
Generální partner
Národní galerie v Praze
Partneři:
Národní muzeum
Národní knihovna ČR
Horizon 2020 – HERA
Nadace Český hudební fond
Supraphon, a. s.
Hyperion Records
KLP – Koniasch Latin Press s. r. o.
Bohemia Sekt s. r. o.
GRAFFIS studio s. r. o.
Organizační výbor
Mgr. Jan Baťa, Ph.D. (Ústav hudební vědy FF UK)
PhDr. Lenka Hlávková, Ph.D. (Ústav hudební vědy FF UK)
PhDr. Jiří K. Kroupa (Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě)
Mgr. Josefína Matyášová (Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě)
Kontaktní osoba pro média
Ina Píšová
tisková mluvčí Filozofické fakulty UK
ina.pisova@ff.cuni.cz
+ 420 777 739 951
