Zájem o veřejné dění nezáleží na věku

Odborné stáže s názvem 24 hodin s FF UK, které Filozofická fakulta UK nabízí středoškolským studentům, se uskutečnily i v tomto akademickém roce. Čtvrtý ročník projektu probíhal od října 2015 do ledna 2016. Jaké jsou zážitky studentů, kteří program absolvovali? Přinášíme rozhovor s patnáctiletým Jakubem Čechem, který se již během studií na střední škole stal známou osobností díky svému zájmu o veřejné dění.

Filozofická fakulta UK nabízí středoškolským studentům možnost absolvovat odbornou stáž od roku 2012. Čtvrtého ročníku se zúčastnilo 61 stážistů z celé republiky, což je téměř trojnásobek účasti na pilotním ročníku. Individuální odborný program zajišťovali pracovníci 19 fakultních kateder a ústavů.

Průběh stáže byl individuální: stážisté se pod dohledem odborného školitele účastnili exkurzí, vybraných přednášek a seminářů, setkali se s významnými osobnostmi oboru a vyzkoušeli si roli vysokoškolského studenta účastí na výuce i samostatnou prací. Úspěšní účastníci projektu 24 hodin s FF UK 2015 obdrželi certifikát o absolvování stáže z rukou proděkana pro přijímací řízení a vnější vztahy.

Kdy vás poprvé napadlo, že byste mohl absolvovat stáž na FF UK?

Když jsem byl na možnost účasti na stáži upozorněn, hned jsem přemýšlel, jak napíšu motivační dopis a jestli nebude problém s dojížděním do Prahy. To bylo někdy v září. Poté jsem podal přihlášku, byl jsem vybrán a v říjnu jsem jel na slavnostní zahájení. Stáž mohla začít.

Jak stáž probíhala a co jste při ní zažil?

Stáž mi umožnila podívat se do institucí, kam bych se jinak nepodíval, například do budovy britské ambasády a na Ministerstvo zahraničních věcí ČR, či pohovořit si s absolventy Ústavu politologie FF UK. S vedoucím stáže jsme mluvili o fungování ústavu i celé fakulty, o situaci na akademické půdě, s absolventy o možnostech budoucího uplatnění.

IMG_4351Jak se vám na stáži líbilo? Doporučil byste ji svým vrstevníkům?

Líbilo, myslím, že je to velmi cenná a pro středoškoláky důležitá zkušenost – zjistit, jak to na vysněné vysoké škole chodí. Je velmi dobře, že Filozofická fakulta UK takový projekt pořádá, a myslím, že každý středoškolák by měl mít možnost získat podobnou zkušenost, navíc v oboru, který ho baví.

Je váš zájem o politologii spojen s vaší zkušeností s prostějovskou radnicí, nebo se o veřejné dění zajímáte od mládí?

O veřejné dění se zajímám od dětství, proces voleb mě fascinoval odmalička. První volby, na které si pamatuji, byly v roce 2006, to mi bylo právě šest let. Dodnes si pamatuji tehdejší billboardy i můj první předvolební mítink. Atmosféra kampaně mě natolik zaujala, že jsem sledoval volby i nadále, ty krajské 2008 si pamatuji už docela dobře.

Veřejné dění jsem asi nadprůměrně vnímal od nízkého věku, ale více to začalo být kolem roku 2010, částečně díky dvěma volbám, ale hlavně také díky komunální kauze, kdy začalo městu hrozit, že na místě společenského sálu vyroste obchodní galerie.

Která oblast veřejného života vás zajímá nejvíce?

Dříve mě bavila zejména komunální politika, ale v posledních letech mě dění ve společnosti zajímá spíše na státní úrovni. Připadá mi fascinující, jak se společnost neustále mění. Ale kromě toho mě poslední dobou baví komunikovat s úřady a využívat práv daných zákonem. Myslím, že to se na základních a středních školách málo učí – jak se právně bránit, co má řešit inspekce, kdy jde o přestupek a kdy o trestný čin.

Je běžné, že se lidé vašeho věku zajímají v takové míře o politiku? Je vás mezi spolužáky více?

Bohužel to není úplně běžné, ale nemyslím si, že by bylo extrémně špatně. Například vždy před volbami jsem se snažil zájem o věci veřejné propagovat tak, že jsem spolužákům ukazoval Volební kalkulačku. Přesně takové projekty dokáží zájem o politiku mezi mladými popularizovat.

Je také dobře, že se mladí lidé sdružují v různých studentských uniích či organizacích. Jen je škoda, když to například ve městech zcela nefunguje a poukazováním na podružné problémy se odvádí pozornost od těch skutečných. U nás v Prostějově, když se koná tzv. dětské zastupitelstvo, se tak většina dotazů týká počtu odpadkových košů. Že ale z veřejných peněz města podivně „odcházejí“ miliony, tím se už moc mladých nezabývá.

Jaké máte zkušenosti s projektem Právo na informace?

Je skvělé, že se v naší zemi vzedmula občanská společnost a fungují zde neziskové organizace, případně právní poradny, které občanům pomáhají v komunikaci s úřady. Jsem proto rád i za projekt Otevřené společnosti Právo na informace, protože je třeba popularizovat zákon o svobodném přístupu k informacím. Minimum občanů ví, na co všechno a koho se vlastně může ptát, takže je dobře, když existují bezplatné poradny neziskovek, které poradí, jak s úřady komunikovat. Stát bez kontroly občanů už je záležitost minulosti, naštěstí.

Čím byste chtěl v životě být?

Bavilo by mě pracovat v neziskovém sektoru, případně mít práci třeba ve státní správě.

IMG_4359 Jakub Čech (*2000) žije a studuje v Prostějově. Sám se charakterizuje jako „student a občanský aktivista“, ale je i novinářem a věnuje se dobrovolnictví, například v prostějovských občanských iniciativách. Zúčastnil se čtvrtého ročníků stáží 24 hodin s FF UK. Aktivně se angažuje ve veřejném dění: nejznámější kauzou, kterou se zabýval, byl případ prostějovské radnice. Jakub Čech žádal během letošního léta prostějovskou radnici o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím – právní analýzu advokáta Tomáše Kotryse a důvodovou zprávu k usnesení rady města z poloviny června 2015. Úředníci mu neodpověděli, protože prý jako nezletilý nemá na tyto informace právo, a místo toho napsali Jakubovým rodičům, aby s žádostí podepsali souhlas. Jakub se rozhodl to tak nenechat a domoci se svého nezpochybnitelného práva zaručeného Ústavou a obrátil se na organizaci Otevřená společnost, která se těmito případy zabývá. Navíc Jakub Čech pravidelně sbírá podpisy pod petice, kritizující postup radnice, a vysvětluje svůj postoj i v četných textech na internetu. Jeho dalším případem je petice proti bourání prostějovských jezdeckých kasáren.

blog Jakuba Čecha


Související články